Hurá na Jih 71:  Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Hurá na Jih 71: Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Na Valašsku se opět probouzí tamní southern rocková legenda, kapela Stetson. Chystá se na vystoupení v Kolíně, nahrála nové album a její velký profil je hlavní náplní dalšího jižanského speciálu.  


Dolů

71.dílem southern rockového speciálu Hurá na jih začínáme sedmý rok služebně nejstaršího hudebního speciálu na Rádiu Dixie. Nejprve zdrbneme, cože se to děje u Natchez a u Smokey Fingers za personální tanečky. V hlavní části pořadu pak vyrazíme na Valašsko, do Rožnova pod Radhoštěm, kde se po letech odpočinku k životu opět probouzí tamní southern rocková legenda, kapela Stetson

Poslouchejte: Hurá na Jih 71 – Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Dališova Drbárna

Natchez

V polovině ledna se v internetovém prostoru začaly šířit informace, že ve Francouzské kapele Natchez skončil hráč na baskytaru André Dufour. Pro mě osobně to byl docela šok, protože jsem vždy považoval Natchez, za skvělou a bezchybnou partu, skoro bych řekl i rodinu. Počkal jsem si na oficiální vyjádření kapely a nezbývá, než tu skutečnost respektovat.  Každopádně platí staré české přísloví, že: „není hospůdky, kde by nebylo půtky“. Doufám a věřím, že brzy Natchez najdou za DeDeho (jak se mu říkalo) náhradu a koncem května budou v Kolíně v plné síle.

Smokey Fingers

Smokey Fingers z Itálie se také chystají na letošní desátý kolínský fesťák Southern Rock & Blues a také v této kapele došlo k personálním změnám. Ještě než přijeli v roce 2014 poprvé do Kolína, ptal jsem se kytaristy Blefa (Diego Dragoni), jestli hrají se dvěma kytarami, jak jsem slyšel z jejich prvního alba.  Studiové možnosti nahrávání mě prostě zmátly. Až později jsem poznal, že Blef je natolik dobrý kytarista, že to na koncertech zvládá sám. Kdo ale zná jižanský rock, tak ví, že dvě kytary jsou pro koncertní provedení téměř nezbytné. Časem si to uvědomili i u Smokey Fingers a, pokud se kolínský fesťák uskuteční, uvidíme je v sestavě se dvěma kytaramy. Tuto změnu ale neunesl baskytarista Fabrizio Costa a nový basák by měl být další změnou sestavy.

Další téma Drbárny je takovým lehkým přechodovým můstkem k hlavnímu tématu dnešního Hurá na jih. Už na podzim jsem se na tomto místě zmiňoval, že se klíčová osobnost rožnovské kapely Stetson, Pavel „Staříček“ Goláň dal zdravotně natolik do pořádku, že začal přemýšlet o obnovení kapely a dokonce i o natočení nového alba. A jak řekli, tak udělali - to je důvod, proč kapele Stetson věnujeme celou další část tohoto pořadu.

"Zkus zapálit tuhle, synku! Následky si pak přičti sám sobě…" Stylové tričko s originálním designem Try To Burn This One najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz. Díky za vaše objednávky – jen díky nim můžeme vysílat a připravovat pro vás speciální pořady jako právě Dališův Hurá na Jih

Poslouchejte: Hurá na Jih 71 – Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Stetson 1993

V době kdy už první vlaštovky českého southern rocku Žlutý pes a Pumpa brázdily tancovačky a koncertní sály a Ondřej Hejma s kapelou už měl dokonce i první album (Rockin´The Blues - 1987) začala nastupovat druhá vlna kapel, které měly už brzy co říct do vývoje tohoto žánru u nás. V Čechách to byl především General Lee a na Moravě, v malém, malebném a rázovitém městečku Rožnově pod Radhoštěm, začal svou pouť Stetson.

Valašský Vojvoda 1988

První stopy vedou do května 1987, kdy se sešlo pár muzikantů a pod názvem Ztráta času se začali cílevědomě snažit o jižanský rock. Za tři týdny už měli první vystoupení...  Zlom nastal na podzim téhož roku po zhlédnutí amatérského filmu Tenkrát na Valašsku, parodie na americký western Tenkrát na západě. Kapela pod novým názvem Valašský Vojvoda částečně mění styl hry, i když stále zůstává základem tvrdé, syrové, zemité boogie a rock´n´roll. Stále více se ale v jejich vlastní tvorbě objevují folklórní prvky a rázovitý valašský dialekt.

Valašský Vojvoda 1988

Za dva a půl roku činnosti Valašský Vojvoda natočil dvě live MC kazety s vlastní původní tvorbou. Odehrál desítky koncertů a zábav, zúčastnil se okresního kola Rockfestu a odehrál dva charitativní koncerty na podporu dětské onkologické léčebny. Za tu krátkou dobu vytvořil ojedinělý hudební styl, který je syntézou rocku, folklóru a valašského dialektu. Na tomto úspěchu se podílela sestava: Radek Mičola – basa; zpěv, Dan Mičola - kytara, zpěv; Pavel Goláň - kytara, zpěv a Richard Paprskář - bicí.

Začátkem roku 1990 přišla krize a rozpad Valašského Vojvody. Oba bratři Mičolové a „Tašunka“ Paprskář zakládají novou kapelu, která se víc orientuje na komerční muziku. Pavel „Staříček“ Goláň odchází do ústraní a muzice se vůbec nevěnuje. Na podzim téhož roku se ale našim ogarům po jejich společné muzice zastesklo a opět se dali dohromady v původním složení. Vznikají hity jako Slivovička, slivovica, která byla vysílána v regionálním rozhlase. Na jaře 1991 nahrává Valašský Vojvoda čtyři písničky, které nabízí Josefu „Buxom“ Odstrčilovi, producentovi první české jižanské kompilace Whiskey & Fazole

Bohužel byly písničky poslány pozdě a na desku se už nedostaly. Kapela byla aspoň pozvána na křest tohoto alba, který se konal v Branticích na Bruntálsku. A proč zrovna v Branticích? Bruntál byl domovinou prvního a dodnes jediného organizovaného sdružení přátel a milovníků jižanského rocku. Z vedlejšího Krnova pak pochází J.B.Odstrčil - velký a neúnavný propagátor muziky a southern rocku obzvlášť.

Stetson srpen 1993

Koncem roku 1991 kapela natáčí další MC kazetu Na Rožnovském rynku, ale hned začátkem roku 1992 se opět rozchází. Ortodoxní jižan a průkopník jižanského rocku na Valašsku „Staříček“ odmítá hrát jinou muziku. Zlom nastává na podzim 1992, kdy se rozhodli dva staří známí pazúři “Staříček“ (g,voc.) a Miroslav „Johan Vikomt“ Vlček (bass,voc), že už je čas opět pozvednout jižanský prapor a zakládají trio Stetson, které se omezuje výhradně na boogie, rock´n´roll a blues. Třetím členem kapely se opět stal bubeník “Tašunka“ Paprskář. 

První velkou událostí pro novu kapelu se stala účast na monstrózním jižanském festivalu Koncert pro Salvátor v březnu 1993, který pořádal v Krnově J.B.Odstrčil. Novinové recenze na vystoupení Stetsonů i ohlasy přítomných diváků byly velmi pochvalné. To už taky Stetson dostává nabídku účasti na druhé kompilaci českého southern rocku Whiskey & Buráky, které produkoval Zdeněk „Zen“ Syrový.

V následujících dvou letech došlo opět k několika důležitým skutečnostem. Nejzásadnější je opětovný návrat obou bratrů Mičolových a převzetí funkce manažera kapely Pepou Odstrčilem, který okamžitě organizuje Stetson Tour 95 po Čechách i Slovensku. Během turné Stetson vystoupil, mj. v Bratislavě na festivalu Livin´Blues 95, v pražské Malostranské besedě a mnoha dalších místech. Pověstnou třešničkou na dortu bylo natočení prvního CD Tož možu, musím v srpnu 1995 v pražském studiu Faust records.

Posledních pár kousků prvního  CD kapely Stetson Tož možu, musím se nám povedlo ukořistit a najdete je v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz ZDE

Za devět dní bylo hotovo, včetně příspěvků vzácných hostů. Zasloužilého umělce Miloše Kopeckého a rockerů a bluesmanů Luboše Andršta, Petra Roškaňuka a Petara Introviče. Album natáčí kapela ve složení: Pavel Goláň – g, harmonika, zpěv; Radek Mičola – g, steel g, zpěv; Dan Mičola – klávesy, zpěv; Franta Baláž – bas.; Richard Paprskář – bicí, zpěv. Křest alba proběhl 24.11. v Malostranské besedě v Praze a předkapelou a gratulanty byli Bluesberry. Na pódiu vystoupili i hosté, kteří se zúčastnili nahrávání, včetně pana Miloše Kopeckého. Pro domácí rožnovské publikum se křest prvního alba opakoval 1.prosince 1995 a i tady pan Miloš Kopecký desku křtil slovy: „... přeju Ti desko, aby ses prodávala, ale nezaprodávala“. Celý sál spontánně skandoval jméno tohoto velkého českého umělce, který pak zanedlouho (16.2.1996) podlehl těžké nemoci. 

Staříček a plešůni

Na jaře 1996 odjíždí Stetson propagovat nové CD a vyučovat boogie na Slovensko a hraje v Prievidzi, Trnavě, Bratislavě a Komárně. Po návratu obnovili bratři Mičolové (přezdívaní Plešouni) s Tašunkou svou kapelu Heaven a asi půl roku hráli střídavě v obou kapelách. Bylo to ale pro obě party hodně svazující. Staříček zkoušel postavit Stetson na nových muzikantech, ale bubeník byl stále stejný (lepší nebyl) Tašunka. V polovině dubna 1997 se v kultovní „kapelní“ hospodě na Písečné v Rožnově konal vzpomínkový koncert k 10. výročí založení Valašského Vojvody. Společně tu vystoupili (původně jen pro tuto příležitost znovu oprášený) Valašský Vojvoda a na závěr Stetson. Podobných vystoupení pak bylo po celé Severní Moravě bezpočet.

Hlavní událostí roku 1998 bylo natočení druhého alba Boogie z pod Radhošťa. Staříček měl v šuplíku dost materiálu a chtěl dokázat producentům prvního alba, že se na desce nemusí provařit 250.000 korun jako u prvního alba. Náklady alba zalepili sami muzikanti a několik rožnovských fans kapely, včetně rožnovských hokejistů, kterým Stetsoni složili písničku. Nahrávalo se v Ostravském studiu Citrón v červenci a dlouho očekávaný křest alba proběhl 28.listopadu 1998 v rožnovské restauraci na Písečné. Hostem večera byl, jako obvykle, Valašský Vojvoda a role kmotra se zhostil president Dixie spolku přátel jižanského rocku Bruntál Pavel Hartl.

Na jaře 1999 dochází opět mezi Staříčkem a Plešounama k neshodám, které vyúsťují v další rozchod. Staříček s Tašunkou pokračují se Stetsonem a Plešouni jdou vlastní cestou. Stetson na trio doplnil hráč na baskytaru Dušan „Olšoveček“ Fojtášek. Rok 1999 je památný i první účastí Stetsonu na festivalu jižanského rocku Mlejn. Samotné vystoupení bylo, dle vzpomínek Staříčka „umělecká sebevražda“, díky velkému množství cestou vypitého šípkového vína. Ani ten debakl soubor nerozhodil a do konce roku odehrál dost vystoupení na Moravě i v Čechách. Pohoda v týmu vedla k rozhodnutí natočit další album. Desku natočili jen Staříček, Tašunka a Olšoveček a dostala název Cesta do Nového Mexika. Křest proběhl 27.11.1999 tradičně na Písečné a hostem byla pražská Pumpa.

Pohoda v kapele vydržela asi dva roky. Po odchodu Olšovečka na jaře 2001 zaskakoval občas u baskytary Dan Mičola a při koncertech v Čechách Libor Kosina z MBA Bandu. I přes tyto potíže se Staříček s Tašunkou rozhodli natočit album Stetson Hill jako poděkování spolku Dixie za velkou a stálou podporu. 

S albem souvisí i hezký příběh. V Karlově na Bruntálsku byl 5.8.2000 místní kopec Klobouk za účasti členů spolku Dixie, kapely Stetson a členů místní Horské služby přejmenován na „Stetson Hill“. Album nahráli ve dvou, doplněni několika hosty. Finančně opět vypomohli kamarádi a fanoušci, mj. i z toho důvodu, že chtěli mít na desce nahranou píseň Leningrad od Charlieho Soukupa, přearanžovanou jako rock´n´roll, která na koncertech sklízela velké úspěchy.

Stetson 5.8.2000

Neustálé půjčování baskytaristů nikam nevedlo a tak se stalo, že Staříček – jinak učitel v rožnovské hudebce, přitáhl do kapely své dva žáky Ondru a Juru Růčkovy. V den křtu alba Stetson Hill bylo mladšímu Ondrovi jen 12 roků a už stál na pódiu na Písečné s baskytarou na krku. O chlup starší Jura odvážně drhnul kytaru. Omladina se rychle učila a množství koncertů zvyšovalo jejich kvalitu a sehranost celku. To vše vedlo v červenci 2003 k natočení pátého alba Poslední výstřel. Čtrnáctiletý Ondra a šestnáctiletý Jura se ve studiu chovali jako staří mazáci a za dva týdny bylo hotovo. Křtilo se opět na Písečné.

V letech 2005 – 2006 začalo ubývat koncertů a vnitřní krize vyvrcholila na podzim 2006, kdy Staříček kapelu, po totálním propadáku na 1. Podzimním Mlejnu, rozpustil. I když tato sestava vydržela ze všech nejdéle, nebyla síla dál pokračovat. V dalších letech dochází ke kratším i delším comebackům. V dubnu 2007 slavil 20. výročí Valašský Vojvoda a koncertů bylo nakonec na celý rok. Od roku 2008 se Staříček úplně stáhl do svého soukromí a neměl o nic zájem. Ostatní muzikanti hráli pod nejrůznějšími názvy dál, ale bez Staříčka bylo smutno. 25. června 2011 se Stetson vrátil na pódia vystoupením na Mlejně. 

Byla to velká sláva. Jak mezi muzikanty, tak i mezi kamarády, kterým se už moc stýskalo. Od té doby je každé vystoupení Stetsonu vždy velmi milou, ale při tom velmi vzácnou událostí, kterou by si příznivci této kapely neměli nechat ujít.  Ze Staříčkova pečlivě vedeného záznamníku se můžeme dočíst,  že v roce 2011 měl Stetson jen šest vystoupení a v roce 2012 jen dvě. Jedno z nich 12.5. u nás v Kolíně na prvním ročníku festivalu Southern Rock & Blues

Stetson v roce 2012 v Kolíně

V roce 2013 opět kapela hibernovala, aby v roce 2014 vystoupila 3x, z toho jsem měl tu čest být na dvou jejich vystoupeních - 30.5. na nádvoří Vlašského Dvora v Kutné Hoře a 26.7. na Buxomfestíku v Sedlnicích. To byl prakticky na dlouhou dobu konec Stetsonu. Staříček se stáhl do ústraní a ostatní muzikanti si našli uplatnění v jiných, spíše tanečně zaměřených kapelách.

Stetson 2014

Když jsem 15.5.2016 nahrával se Staříčkem a Tashunkou rozhovor pro 20.díl pořadu Hurá na jih (vyšel v září 2016 a najdete ho ZDE) byli oba muzikanti plni elánu a nadšení a slibovali připravit na rok 2017 oslavu 25 let Stetsonu. Všechno ale dopadlo jinak. Při jednom návratu z hospody domů Staříček naboural na kole tak nešťastně, že si vážně poranil ruku, rameno a klíční kost. Léčení a rehabilitace se komplikovaly tak, že už to v jednu chvíli vypadalo, že se už Staříček k muzice nevrátí.  

Takhle hrál nějakou dobu zbytek Stetsonu bez staříčka pod názvem Astmatici.

Pak jsem jednou v létě loňského roku Staříčkovi zavolal a svěřil se mu s plány na kolínský fesťák 2021. Dostal jsem informaci, která mě posadila na zadek. Staříček je opět ve formě. I když rameno není v ideální kondici, hrát se dá. Spolu s bývalým spoluhráčem Mírou Vlčkem zkoušejí a chtěli by dokonce natočit nové album. A když seženou další muzikanty, rádi by přijeli do Kolína na European Southern Rock Jamboree zahrát. 

A že to jde, když se chce, dokázal Staříček posláním tří písniček z nově připravovaného alba.  Ve studiu se sešla tato sestava muzikantů: 
Stařeček Goláňů z pod Radhošťa – kytary, foukací harmonika,zpěv
Mira Vlček – bicí, akustická kytara, zpěv
Víťa Janírek – el.kytara
Michael Luzar – baskytara

Stetson 2020

Nejdříve Staříček nechtěl, abych ty nové písničky zveřejňoval, ale když jsem mu řekl, že chystám do Hurá na jih profil Stetsonu, dal si říct a jednu tady pustit můžu. Není to sice ještě finální podoba, ale já věřím, že se vám i tak bude líbit. Je to typická Staříčkova autobiografická lahůdka a jmenuje se Cholerik. Uslyšíte ji jenom ve zvukové podobě v pořadu samotném a tady se s vámi pro dnešek rozloučím videem z roku 2011, kdy Stetson zahrál v Mělníku ve Staré mydlárně.

Přeji vám příjemný poslech a za měsíc opět Sweet home.

Poslouchejte:  Hurá na Jih 71 – Stetson aneb Stále živé boogie zpod Radhošťa

Playlist:
Smokey Fingers – Old Jack
Stetson – Rožnovka
Stetson – Valašská rebélia
Stetson – Harley Davidson
Stetson – Podnikatelská
Stetson – Na valašskej dýze
Stetson – Moje boogie šlape jako šicí stroj
Stetson – Leningrad (v čajovně tršou rock´n´roll)
Stetson – Slovanská vzájemnost
Stetson – Prdelačka aneb žádný hněv a samá sračka
Stetson – Cholerik

Dalibor Mierva

Dalibor Mierva

Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.

Všechny články autora

Dixie Night Ride 4 – Třešně tvrdý jak šutr

Dixie Night Ride 4 – Třešně tvrdý jak šutr

Petr Jirásek , Velký profil jižanských hardrockerů Black Stone Cherry, nejaktuálnější moderní poctivá country Copper Chief a superskupina Hellyeah se zajímavou muzikou i názvem. Kurva, že jo!

Hurá na jih 20: Stetsonské boogie zpod Radhošťa

Hurá na jih 20: Stetsonské boogie zpod Radhošťa

Dalibor Mierva , Novinky ze světové i domácí southern-rockové scény a vysokooktanovým domácím vínem poznamenaný rozhovor s muzikanty z kultovní rožnovské kapely Stetson.

Hurá na jih 22:  Smokey Fingers - southern rock made in Italy

Hurá na jih 22: Smokey Fingers - southern rock made in Italy

Dalibor Mierva , Rozhovor s jednou z nejlepších evropských jižanských kapel, italskými Smokey Fingers. Už máte jejich nové album?