Honkytonk Jukebox 60: Zpátky k poctivé country

Honkytonk Jukebox 60: Zpátky k poctivé country

Novinky, na které jsme dlouho čekali. Alan Jackson vrací zpět s poctivou devadesátkovou country, Travis Tritt by rád v barech zase povolil kouření a Eric Church putuje od srdce k duši a zase zpátky.  


Dolů

Když váš oblíbený zpěvák nebo kapela ohlásí novou desku po třeba desetiletý pauze, můžete z toho mít podobný pocity jako já. Na jednu stranu se těšíte, co novýho na vás nachystali a čekáte, že těm mladejm vlčákům starý pardálové předvedou, jak se to má dělat. A na druhou stranu se trochu obáváte, že očekávané album bude jako poněkolikátý ohřívaná polívka. Nic novýho, jen snaha na starý kolena vyvařit na nostalgicky dojatých fanoušcích nějaký bankovky.

V případě fungl novejch desek Alana Jacksona a Travise Tritta platí jednoznačně na první varianta. Zaplaťpámbů. Kdo umí, ten prostě umí a na věku nezáleží. Do obvyklé trojice jsem dnešní Honkytonk Jukebox doplnil dokonce dvojalbem. Eric Church je sice o generaci mladší, ale jeho fůze country s rockem a soulem určitě za poslech taky stojí. A v záloze už mám na vás naštelovaný jižanský rockery The Steel Woods, mladýho drsňáka Adama Warnera a dalšího z apalačskejch písničkářů Johna R.Millera. Ale to až příště. Tak uši nastražit, písidlo naladit, nalejt něco dobrýho, ženu či přítelkyni vyhnat do práce nebo s kámoškama na kávičku a můžeme to rozjet.

The Steel Woods si budete moct vychutnat i naživo. V únoru 2022 budou jako support pro Blackberry Smoke hrát po celý Evropě a můžete si vybrat. Berlín, Mnichov nebo Vídeň?

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 60 - Zpátky k poctivé country

Alan Jackson – Zpátky k poctivé country

Nové album Alana Jacksona by bylo hudební událostí roku bez ohledu na jeho kvalitu. Tak už to u superhvězd bývá. Člen Country Music Hall Of Fame letos slaví neuvěřitelných 30 let od své průlomové desky Don´t Rock The Jukebox, počty prodaných nahrávek i věrných fanoušků se počítají v milionech, ve studiu byl naposled před šesti lety a tak je logické, že premiéra dlouho očekávaného alba Where Have You Gone poslala novou desku na vrchol všech možných žebříčků. A nutno říct, že naprosto oprávněně. 

Písně na tomto albu jsou asi nejosobnější, jaké kdy Jackson napsal. Mimochodem, z 21 tracků je 15 autorských, což v tomto levelu je unikátní samo o sobě. Dvojice svatebních písní pro jeho dcery a především pocta Jacksonově matce Where Her Heart Has Always Been jsou skvělým případem, jak napsat a interpretovat opravdu dojemnou a téměř slzy budící píseň bez sklouznutí k tisíckrát omletým a nefunkčním klišé.

Alanu Jacksonovi je dvaašedesát, takže nepřekvapí, když kromě povzdechnutí nad stavem jeho rodné země (titulní song alba) jsou dalším ústředním tématem alba pocity člověka, který už má v životě něco za sebou a teď přišel čas se na chvíli zastavit, rozhlédnout se, přehodnotit své priority a trochu zpomalit tempo. Abyste pak nezjistili, že jste pro samý spěch zapomněli žít svůj vlastní život. Takhle to nakonec  Alan dělá i ve svém soukromém životě a má recht. 

S tím souvisí i převaha pomalejších písní na desce, což bych nepovažoval za zásadní minus, naštěstí odpichovějších, rockujících kousků evokujících Jacksonovy největší hity z devadesátých let na albu taky pár najdeme, takže žádná totální zívačka se nekoná. Po hudební stránce je nové album prostě typická „jacksonovina“ – steelkytara a housle nechybějí snad v žádném tracku, doprovodní muzikanti to dávají s citem a nadhledem a pocit, který jsem měl z poslechu celé desky, bych jedním slovem popsal jako příjemný. Přesně takový, jako je Alanův hlas. Žádné koketování s rockem či nedejbože s rapem či punkem, žádné úlitby mainstreamovým popíkářským rádiím, prostě poctivá a ucho těšící country muzika v duchu těch nejlepších tradic žánru, podaná profíkem a fajn chlápkem. A tím Alan Jackson bezesporu je. 

Alan Jackson – Where Have You Gone
2.4.2021
EMI Nashville 
https://www.alanjackson.com/

Poctivá country muzika tady s náma bude pořád. I zásluhou těch, které posloucháte v dnešním Honkytonk Jukeboxu. Originální trika s motivem COUNTRY MUSIC WILL NEVER DIE najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz. Díky za vaše objednávky! Jen díky nim můžeme fungovat a hrát muziku, kterou máte rádi.

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 60 - Zpátky k poctivé country

Travis Tritt – O časech, kdy se v barech mohlo kouřit

Čtrnáct let. Tak dlouho jsme museli čekat na novou desku Travise Tritta. Ne, že by mezitím o jedné z největších country hvězd devadesátých let nebylo slyšet. Travis ten čas vyplnil pravidelným koncertováním povětšinou jen sám s kytarou, jeho show jsou stále spolehlivě vyprodané a evidentně se tím velice dobře baví. Přesvědčit se o tom můžete kupříkladu na skvělém živáku A Man And His Guitar (2016) či v řadě youtubových klipů. Dost často ho bylo a je vidět na různých tributových koncertech k poctě svých kolegů a jeho muzika i projev dodnes neztratily rockový švih a drajv, spojený s bytelným countryovým fundamentem. Z toho, co dělal v dobách své největší slávy, neuhnul ani o fous, což platí i o jeho názorech na svět, na Ameriku a vůbec na to, co se děje okolo něj. Pořád je to ten trošku divokej kluk z malýho městečka kdesi v Georgii a nehodlá se za to nikomu omlouvat.

Nové album Set In Stone přišlo v ten pravý čas. K poctivé devadesátkové country se teď vrací řada prvoligových umělců či kapel a tak je logické, dát prostor chlapíkovi, který tenkrát té hudbě dával tu pravou southern-rockovou šťávu. Trefou do černého byla už volba producenta. Pro slavného Davida Cobba je přesně takhle muzika tím, co mu jde nejvíc od srdce, a vzájemná chemie tady už od počátku zafungovala naprosto dokonale, stejně jako při spolupráci třeba s Chisem Stapletonem. Po hudební stránce uslyšíte na desce přesně to, co chcete od Travise Tritta slyšet, bez jakéhokoliv kazu. Pomalejší balady i svižnější čísla se pohybují v širokém hraničním pásu mezi jižanským rockem a odvázanou country, a jestli na někoho sedí slogan, který používáme pro charakterizování našeho internetového Rádia Dixie – „rockin´ country & hillbilly rock“ – je to právě Tritt. Kromě skvělých studiových muzikantů je to samozřejmě i zásluhou autorů písní a tady je potřeba další pochvala. 

Prostor tady dostala sestava o generaci mladších a nebezpečně talentovaných písničkářů a výborně doplnili kousky pocházející z pera Tritta samotného. Brent Cobb, Dillon Carmichael, Channing Wilson či Adam Hood, schválně si najděte jejich vlastní sólová alba a budete stříhat potěšeně ušima. Ať už je autorem písní na této desce kdokoliv z nich, dokonale vystihují pocity chlapíka po padesátce, který trochu nevěřícně zírá na to, kam se dnešní Amerika dostala a snaží se udělat aspoň něco málo pro to, aby se z každodenního života nevytratilo to dobré, poctivé a jednoduché, to, co fungovalo tenkrát a to, co dřív nebo později postaví USA opět na pevnou zem. Redneck trubadúr Travis Tritt to prostě znova dokázal a jeho nová, do kamene vytesaná deska se může směle zařadit k nejlepším albům jeho kámošů Hanka Williamse Jr. či Charlieho Danielse. A já si ji jdu dát ještě jednou…

A takhle to Travis válí naživo. Starej hit Charlieho Danielse má co říct i dneska. Ta atmosféra v sále i na pódiu je fantastická. Koukejte si pustit tenhle živák celej… 

Travis Tritt – Set In Stone
7.5.2021
Big Noise Music Group
https://travistritt.com/

Eric Church – Od srdce k duši a zase zpátky

Bruce Springsteen a John Mellencamp. To jsou jména, která se objevují snad ve všech recenzích nejnovějšího počinu jedné z nejúspěšnějších country hvězd současnosti, muže s neodmyslitelnými černými brýlemi a ušpiněnou kšiltovkou. Erica Churche. Na jeho velký profil u nás na Rádiu Dixie pořád ještě nedošlo (kolega Jirásek prostě nestíhá) a tak vezměte zavděk alespoň dojmologií z nové dvojice desek. Heart a Soul. Srdce a duše.

Dvojice alb vydaných těsně po sobě je pro věrný okruh Churchových fanoušků doplněna ještě speciálním EP a rozhodně stojí za pozornost. Pokud tedy nejste ortodoxní country tradicionalista. Hudba, kterou na tyhle alba Erich Church nahrál, se spíš než slovem „country“ líp vystihne zařazením do typicky americké škatulky „heartland rock“. Je to typicky americký, nápaditý, naprosto profesionálně nahraný a nenásilně důrazný rockový zvuk, který bez problémů snese srovnání s nejlepšími nahrávkami kupříkladu již zmíněného Springsteena. A přitom pořád cítíte, že tam někde vespod je to vlastně country.

Je to spíš o pocitu než o kvílejících steelkytarách a sólech na skřipky, zvuk nových Churchových nahrávek je veskrzevá současný, dynamicky tepající i soulově naléhavý, řada písní (speciálně z alba Soul) si vyloženě říká o podtitul „american country pop“ a to bez jakéhokoliv hanlivého podtextu. Uvidíme, jakého kabátku se písně z obou desek dočkají v živém, koncertním provedení. Tipuju, že to bude o dost větší nářez, jak už to Eric Church, který spolehlivě vyprodává i ty největší arény a koncertní haly, má ve zvyku. A věřím, že se v tom velkém, americkém zvuku neztratí poselství a příběhy, které ve svých písních Eric Church přináší. Jak je dešifrujete, to už je jen a jen na vás…  

Eric Church – Heart / Soul
16./23.4.2021
EMI Nashville
https://www.ericchurch.com/

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 60 - Zpátky k poctivé country

Playlist:
Alan Jackson – Back
Alan Jackson – The Boot
Alan Jackson – Chain
Alan Jackson – Where The Cottonwood Grows
Travis Tritt – Southern Man
Travis Tritt – They Don´t Make Them Like That No More
Travis Tritt – Smoke In A Bar
Travis Tritt – Stand Your Ground
Eric Church – Heart On Fire
Eric Church – Stick That In Your Country Song
Eric Church – Crazyland
Eric Church – Break It Kind Of Guy

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

Všechny články autora

Alan Jackson: Strážce tradiční country

Alan Jackson: Strážce tradiční country

Petr Mečíř , Sympaťák, který si vždycky stál za svým a nikdy se nenechal zlákat moderními trendy. V životě i v muzice. 

Honkytonk Jukebox 21: Starý dobrý rock´n roll

Honkytonk Jukebox 21: Starý dobrý rock´n roll

Martin Pešek , Jižanští rockeři Hogjaw, ze kterých vám dva dny zvoní v uších, megaživák Erica Churche a reinkarnované album Lucindy Williams.

Travis Tritt: Pistolník, který se nikdy neohlíží zpět

Travis Tritt: Pistolník, který se nikdy neohlíží zpět

Petr Mečíř , Bouřlivák, odpůrce klobouků a fanda do zbraní Travis Tritt přinesl do country pořádnou dávku jižanského rocku.