Bemanova Noční Můra 7: Zhřešil jsem, otče!

Protestantská víra se táhne americkými dějinami jako rudá nit. V zapadlých koutech středozápadu bylo v minulosti zcela běžné, že se do čela místní kongregace postavil laický pastor. Tato tradice přetrvala dodnes. Stát se pastorem některé z mnoha amerických církví dnes často představuje několik kliknutí myší. Tři interpreti dnešní Noční můry se zřejmě nenamáhali ani s tím a reverendem se prostě nazvali sami. Tentokrát budou kupodivu v převaze Evropané a také rozšíříme spektrum hudebních žánrů, které je možné v Noční můře slyšet o rockabilly, nebo přesněji psychobilly.

Ovšem ještě než zazní pochmurná znělka Noční můry, rozehřejeme jako obvykle své ztuhlé klouby oblíbenou Dupárnou. Tentokrát se podíváme na pár zajímavých amerických kapel, které hrají více či méně tradiční bluegrass a které by mohly svým bezprostředním a dynamickým projevem zaujmout i ty z vás, kdož hudbě modré trávy (zatím ještě) příliš neholdujete. Uslyšíte kupříkladu Trampled By Turtles, Grensky Bluegrass, The Hackenshaw Boys či The Steeldrivers.

Poslouchejte: Dupárna 4 - Rozcvička v rytmu současného bluegrassu

Reverend Glasseye - kabaret, punk a country rovnou z Texasu

Prvním dnešním pastorem je původně bostonská skupina Reverend Glasseye. Skupina vznikla v roce 2000 a přirozeně se etablovala na scéně tzv. kabaret punku, tedy žánru, který jak už je jasné z názvu, mísí vlivy evropské kabaretní hudby z dvacátých a třicátých let minulého století s punkovou dravostí. Reverend Glasseye tvoří v základní sestavě Adam Beckley (kytara, banjo, mandolína plus ještě asi deset dalších nástrojů) a Barbara Arriaga (housle, violoncello), v případě koncertů rozšiřují ansámbl o doprovodnou skupinu Wooden Legs, v překladu tedy Reverend Skleněné oko a jeho Dřevěné nohy. Inu pro víru je třeba přinášet oběti. 

Skupina vydala dvě řadová alba a dvě EP a v roce 2007 se principál Beckley rozhodl přemístit celý cirkus na západ nebo spíše na jih. No prostě do Texasu. Nejspíš hledal lepší genius loci pro country sound, který se začal stále více projevovat v tvorbě RG. Partička yankeeyů čtyři roky obrážela texaské kluby od Austinu po Laredo (ve skutečnosti nevím, jak jsou tahle města od sebe daleko, vypálil jsem je jako znalec westernů od boku a při rozlehlosti Texasu se nemůžu netrefit) a nasávala mimo jiné atmosféru. K žádnému obratu k lepšímu ale nedošlo, naopak v roce 2013 oznamuje Beckley rozchod a vnik svého nového projektu The Holly See. V roce 2014 vyšlo ještě posmrtné album One Year Lost At Sea - soubor nahrávek z jejich texaského období. Deska je vynikající nejen podle fanoušků, ale sklidila pochvalné recenze i od kritiky. Další příklad jak odejít na vrcholu.

Poslouchejte: Bemanova Noční Můra Vol.7: Zhřešil jsem, otče!

Reverend Beat-man - propuštěný mukl ze Švýcar s talentem pro videa

Další duchovní, který se nás pokusí spasit prostřednictvím své hudby, je Reverend Beat-man. Švýcarský rodák, vlastním jménem Beat Zeller, je hudebník, DJ a majitel labelu Woodoo Rhytm Records. Kromě sólové kariéry je zároveň (slušelo by se možná napsat především) kapelníkem psychobilly skupiny The Monsters. Také výše zmiňovaný label vydává projekty převážně z okruhu různých -billy, klasického rockandrollu, soulu a žánrově nezařaditelných kuriozit, které má pan Zeller, jak sám přiznává, nejraději. V podobném žánrovém rozmezí se pohybuje i jako DJ. Nás ale nejvíc zajímá jako Reverend Beat-man. 

Na začátku byl nápad vytvořit si vlastní one-man band. V praxi to dnes vypadá tak, že hraje na kytaru, zpěv střídá s foukací harmonikou a nohama obsluhuje jednoduchou bicí soupravu. Při sledování jeho živých vystoupení nejvíce zaujmou jeho smysl pro rytmus a obrovská porce energie, kterou do svých koncertů vkládá. Hrdelním zpěvem vyřvává své texty plné smutku, sexu a rouhání, což je v kombinaci s jeho vzhledem nedávno propuštěného mukla, který se dal na víru, neopakovatelný zážitek. 

Stejný názor zřejmě pojali i organizátoři Montreaux Jazz Festu, kteří ho před třemi lety pozvali k vystupování na této prestižní akci, pro niž evidentně není stylová (jazzová) čistota žádný fundament. Ke jménu Reverend Beat-man také neodmyslitelně patří výrazná vizuální prezentace. Videoklipů má vzhledem k menšinovosti svojí produkce překvapivě hodně a rozhodně to nejsou věci dělané na koleni. Z každého jeho videa čiší nejen řemeslná zručnost, ale hlavně zvláštní dekadentní atmosféra, která je jakýmsi pojítkem všech jeho klipů. Proto, trochu proti zvyklostem Noční můry, zařazuji hned dva. Příjemnou zábavu!

Reverend Elvis - pohrobek Karla Marxe s biblí v ruce

Blížíme se nejenom k závěru, ale zároveň se geograficky přibližujeme k naší vlasti. Z těch několika málo neameričanů zmíněných v tomto pořadu, žije totiž následující padre nejblíže naší krásné vlasti (pokud za ni nepovažujete např. Kentucky). Reverend Elvis totiž bydlí v Chemnitzu, česky Saské Kamenici dříve známé jako Karl Marx Stadt, města vzdáleného asi hodinku jízdy autem od českých hranic. Vlastním jménem Andreas Freier je, podobně jako jeho švýcarský kolega, hudebník, autor a majitel svého labelu pod názvem Suzy Q Records zaměřeného na rockabilly, alternativní blues a dark country. 

Oděn v rouše duchovního (včetně kolárku), s pletenou kuklou z výstroje zásahových jednotek na hlavě, vystupuje buď sám, s komornější verzí svého repertoáru, nebo s doprovodným duem sestávajícím z basáka a bicmana pod názvem The Undead Syncopators. Žánrově se pohybuje na ose folk-country-rockabilly a prokazatelně není pastorem žádné církve, která si za mesiáše vyvolila jeho o poznání slavnějšího jmenovce z Memphisu. Díky jeho logistické dosažitelnosti se v dohledné době možná dočkáme jeho koncertu i v naší české kotlině. Nepředbíhejme. 

Pro dnešek bylo rozhřešení uděleno, a mohu prozradit, že příště se potkáme na noční prérii, v místech kde se divočina sváří s civilizací, kde zákon je daleko a zatracení sakra blízko. Do té doby, spěte slizce!