Ráže 357 Magnum dokáže sejmout i chlapa, který je schovaný třeba za tenčí zdí. Pravda, trochu kope do ruky. Pokud se ale střílí na skutečného zlosyna, tak střelce ruka moc bolet nebude, protože tyhle situace řeší prvních několik ran. Na přebíjení už nebývá čas, jelikož po chvíli je na cestě záchranka, policie, pohřebák…
Ačkoli se náboj 357 Magnum běžně používá v řadě moderních revolverů, není to žádná moderna, ale dědeček, jenž v roce 2015 oslaví 80 let. Ovšem jeho formu bych chtěl mít. A taky tu pověst. Pokud je mi známo, ještě nikdo, koho tím nábojem trefili, si nestěžoval, že by neměl dost a chtěl by ještě. A tak to ma být.
Vývoj výkonnějšího náboje pro revolvery si vyžádala americká prohibice. Když Američané v letech 1920-1933 nemohli koupit chlast legálně, kupovali ho od gangsterů, kteří ho uměli opatřit. Občan si vylil hlavu, gangsteři pohádkově bohatli a sílili. Stát z toho všeho měl akorát problémy a úplatní státní zaměstnanci prachy. Kdo chtěl, stejně chlastal, a ráj na zemi se nekonal. Do toho přišla hospodářská krize.
Edgar J. Hoover dostal první vyrobenou S&W .357
Výzbroj movitých gangů předbíhala výzbroj policie. Nešlo jen o palebnou převahu, ale i o jejich obrněnou vozbu. Svoje vozidla často opatřovali pancéřováním a sami sebe předchůdci dnešních neprůstřelných vest. V automobilech prý mívali také neprůstřelná (prostřelit jde všechno) skla. Na toto vybavení běžné policejní revolvery v ráži 38 Special ani náhodou nestačily. Chtělo to něco silnějšího.
U firmy Smith & Wesson se od konce 20. let pracovalo na nových nábojích a 1. dubna 1930 představila firma revolver 38/44 Heavy Duty a nový náboj 38-44 Smith & Wesson Special. Revolver pro něj určený měl pevnější rám, vyvinutý původně pro revolvery v ráži 44. Náboj měl stejné rozměry jako 38 Special, ale bylo v něm víc střelného prachu. Klasický revolver v ráži 38 by setkání s ním nepřežil, ale stejně to byla jen trochu silnější osmatřicítka. Strážci zákona nový náboj a novou zbraň celkem přijali. Gangsteři určitě taky.
Konečně 357 Magnum
Přibližně ve stejné době experimentovali se zesílenými laboracemi náboje 38 Special také publicisté a experti americké organizace National Rifle Association Elmer Keith a Philip B. Sharpe.
Sharpe předvedl jejich zesílené náboje na honu plukovníku Douglasi B.Wessonovi, což byl vnuk zakladatele firmy Smith & Wesson Daniela B.Wessona. Douga Wessona nové náboje zaujaly a dal se s těmi pány do party. Přibrali také muničku Winchester.
Elmer Keith s puškařskou legendou Ronem Weatherbym
Aby se zabránilo nechtěnému nabití náboje s výkonnější laborací do komory, určené pro náboj 38 Special (průšvih jistý), byla nábojnice nového náboje prodloužena o 3,43 mm, tedy 135 setin anglického palce. Tím se zabránilo možnému neštěstí a současně se zvětšil prostor v nábojnici, který se dal využít pro prachovou náplň. Výkon náboje šel hezky nahoru a náboj šel do výroby.
Za rok zrození tohoto náboje se považuje rok 1935, takže v roce 2015 má narozeniny.
Laborace, ve které firma Winchester nově vzniklý náboj původně dala na trh, obsahovala střelu o hmotnosti 10,2 g (158 grainů), která z hlavně revolveru dlouhé 8 ¾ palce měla úsťovou rychlost 462 ms-1. Úsťová energie střely činila 1093 J.
Aby se nový náboj odlišil od zavedené "osmatřicítky", byl pojmenován nikoliv podle průměru základny nábojnice (0,379"), který dal jméno ráži .38 Special, ale podle průměru samotné kulky, který u obou kalibrů činí 0,357 palce. Situace, kdy má výkonnější náboj "menší ráži" může být pro někoho matoucí. Jisté však je, že až do roku 1955, kdy se objevil náboj 44 Magnum, byl náboj 357 Magnum nejvýkonnějším nábojem pro krátké palné zbraně!
Revolver Smith & Wesson Registered Magnum výrobní číslo 46539, registrační číslo 364
Bezejmenný revolver
Pořádkové síly všeho druhu dostaly v nové ráži a k ní zkonstruovaném revolveru zbraň, která dokázala tehdy používané neprůstřelné vesty prostřelit hned dvakrát. Podobně se stali průstřelnými gangsteři (a tím pádem i policisté) v nich oblečení. Zbraň si poradila také s hliníkovými deskami, kterými se tehdy pančéřovaly automobily.
Firma Smith & Wesson darovala první vyrobený exemplář nového revolveru v ráži 357 Magnum šéfovi FBI J.Edgaru Hooverovi. Samozřejmě za veliké pozornosti médií. Výrobní číslo 2 dostal za svůj podíl na výboji nového náboje Phil Sharpe.
U firmy Smith & Wesson byli přesvědčeni, že jejich revolver v nové ráži se bude prodávat jen v malých počtech a nebude to žádný obchodní úspěch. Zbraně v ráži 357 Magnum měly být vyráběny pouze individuálně na základě objednávky a nikoli na sklad. Díky tomuto opatření se jednalo o nejdražší zbraň v tehdejší nabídce firmy Smith & Wesson, jejíž cena převyšovala ostatní modely nejméně o 10, ale také až o 60 dolarů. Nízká prodejní očekávání firmy dokládá také skutečnost, že se ani nenamáhala dát nové zbrani nějaké typové označení. Zbraň se prostě nijak nejmenovala. Ke každé zbrani však dostával kupující certifikát, vystavený na své jméno. Ten obsahoval technické specifikace objednávky, registrační číslo a výrobní číslo zbraně. Před registračním číslem je zkratka ”Reg”, takže první modely revolverů Smith & Wesson v ráži 357 Magnum jsou mezi sběrateli označovány jako Registered Magnum. V roce 1938, po vyrobení 5500 kusů, zastavila firma vydávání certifikátů. Po vstupu Ameriky do II. světové války byla výroba revolverů v ráži 357 Magnum přerušena a obnovili ji teprve v roce 1948. Pokud si někdo chtěl střelit Němce nebo Japonce ráží 357 Magnum, musel si vzít do války soukromý revolver.
Zbraň s výrobním číslem 55111 má registrační číslo 3212 a hlaveň dlouhou 8-3/4 palce
Až v roce 1957, tedy za 22 let od zavedení, dostal revolver Smith & Wesson v ráži 357 Magnum po několikerých modifikacích typové označení M 27 nebo model 27. Pod tímto označením se zbraň vyráběla až do roku 1996, kdy byla výroba zastavena, ale v současnosti už je model 27 zase nějakou dobu v nabídce řady Classic, kterou firma Smith & Wesson zavedla pro milovníky starých modelů.
Policejní složky jako Texas Highway Patrol se vzhledem k ceně už před válkou sháněly po nějakém levnějším modelu, ale přišla válka a na nový model došlo až v roce 1954, kdy firma Smith & Wesson přišla na trh s revolverem 357 Highway Patrolman, jenž od roku 1958 dostal standardní typové označení M 28. Zbraň byla místo lesklého brynýrování matná a prodělala i další drobné zlevňovací úpravy.
Konkurence po 20 letech
Ale na trh přišla také konkurence. Dokonce dřív než se objevil levnější model od firmy Smith & Wesson. Firma Colt totiž v roce 1955 nabídla v ráži 357 Magnum svůj nový revolver Python. Po dvaceti letech od zavedení této ráže. Byl to úspěch jako hrom. Špičkové zpracování zbraně, výkonný náboj, skvělý design a na světě byla legenda. Vysoká cena nevadila ani u Pythonů. Pythony se vyráběly až do roku 2005 a kdyby Colt nešel dolů s kvalitou, vyráběly by se nejspíš dodnes. Psalo se o nich ve Střelecké revui číslo 10/2014.
Revolver Smith & Wesson 28-2
357 Magnum u nás
Cesta zbraní v ráži 357 Magnum k našim střelcům byla velmi dlouhá. Jak to bylo s dovozem zbraní v ráži 357 Magnum na naše území před II. světovou válkou, nám není známo. Nicméně domníváme se, že za ty čtyři roky od zavedení náboje do ztráty samostatnosti Československa v roce 1939 se něco mohlo teoreticky dovézt, ale pokud vůbec, tak jednotlivé kusy. Vždyť i pro Ameriku byly tyto zbraně drahé a exkluzivní. Dovoz nových amerických revolverů v ráži 357 Magnum na naše území za II. světové války je nesmysl, takže ho můžeme rychle vyloučit a za ty tři roky, než se po skončení II. světové války hranice zatáhly železnou oponou, se asi také mnoho nedovezlo. Pokud vůbec něco, tak jednotlivé použité exempláře, protože výroba byla do roku 1948 přerušena. Takže můžeme klidně počítat s nulou a zřejmě se o mnoho nespleteme.
A podobně to bylo v následujících 41 letech. Ke sportovní střelbě se u nás tato ráže nepoužívala, takže proč plýtvat devizami.
Střela k sebeobranné laboraci náboje 357 Magnum Critical Defence od firmy Hornady
Až po roce 1989, když k nám mohly začít přicházet zbraně z "kapitalistické ciziny", začal být u nás tento náboj aktuální. Dovážely se revolvery různých značek od řady výrobců. A teprve v roce 1999 přišel na trh první český revolver v ráži 357 Magnum. Šlo o model Alfa Steel od firmy Alfa-proj, který se vyrábí dodnes.
Revolvery dnes tvoří jen zlomek z celkového počtu prodaných krátkých palných zbraní, ale ráže 357 Magnum je mezi jejich uživateli stále populární. Je to ráže, která se symbolem realisticky uvažujícího chlapa, jenž chce mít jistotu, že mu zbraň neselže, že útočník bude mít po prvním zásahu dost starostí sám se sebou a že s sebou netahá zbytečně velký kus železa, který představují revolvery ještě výkonnějších ráží. Proto náboje v této ráži s řadou typů střel najdeme i dnes v nabídce snad všech větších muniček.
Náboje 357 Magnum vyrábí také česká firma Sellier & Bellot