Kombíky byly kdysi typickým dopravním prostředkem amerických rodin. V této roli je vystřídaly minivany a později SUV, ale velký kombík vždycky měl a dále bude mít svoje nezaměnitelné kouzlo. Pojďme se podívat na některé z těch nejzajímavějších a nejdůležitějších, které jste mohli na amerických cestách potkávat. A v některých případech ještě můžete!
1947: Ford Super Deluxe "Woodie Wagon"
U "woodies" to všechno začalo. Než se kombíky staly nepostradatelnou součástí amerických silnic a příjezdových cest, byly spíše výjimečnou záležitostí. Karosáři je stavěli na zakázku nebo v malých sériích a jak bývalo ve 30. letech zvykem, základ karoserie tvořilo dřevo. V případě prvních kombíků se ale neobtěžovali ho zakrývat a později se z odhalené dřevěné konstrukce stala móda a stylová záležitost. Na trhu se objevily i celokovové kombíky, ale mít dražší a na údržbu náročnější dřevěnou verzi se stalo věcí prestiže. A když přestalo dřevo dávat smysl docela, zachovaly se pozůstatky "woodies" alespoň ve falešných dřevěných dekorech na bocích.
1957: Chevrolet Nomad
Na konci padesátých let už téměř nebylo možné představit si americké předměstí bez všudypřítomných kombíků. Manželky s nimi jezdily na nákupy do rostoucích a rozlézajících se supermarketů, rozvážely děti do školy, rodinky s nimi jezdily na nedělní výlety a pikniky. Mít kombík už nebylo výjimečné, ale trochu nudné. A automobilky se snažily nabídnout alternativu. Třeba jako dvoudveřový "sportovní kombík" Chevy Nomad. "Sedmapadesátka Chevy" byla díky svému sexy designu legendou sama o sobě, ale teprve v této variantě je to opravdový klenot.
1958: Buick Caballero
Nebylo ale nutné obětovat u kombíku praktičnost, abyste mohli mít styl. Ve vrcholném období amerického automobilového designu mohlo i praktické rodinné auto vypadat jako něco mezi barokním palácem a kosmickou lodí. Tuny a tuny chromu (snad žádné auto v historii ho nemělo víc než '58 Buick), ploutve a k tomu kombík jako čtyřdveřový hardtop bez B-sloupků. Konec padesátých let byl vážně šílený.
1968: Oldsmobile Vista Cruiser
Ploutváky na začátku šedesátých let vymizely a postupně je začala nahrazovat auta střízlivějších, uhlazenějších tvarů. O pár let později se kyvadlo módy přehouplo ještě dál v opačném směru a heslem dne se staly agresivní tvary a silueta připomínající láhev od koly nebo trupy tryskových stíhaček, tvarované podle "pravidla ploch". Žádná z automobilek se sice neodhodlala nabídnout skutečný "muscle kombík", ale většina muscle cars měla své praktičtější protějšky. Jako třeba Oldsmobile Vista Cruiser, který k moderním tvarům přidal nejen divoké prosklení střechy, ale také za příplatek nabízené falešné dřevo. Aneb "vše v jednom".
1975: Chevrolet Kingswood
Začátek sedmdesátých let poznamenala palivová krize, která přiškrtila výkony, ale rozměry aut v té době paradoxně rostly. Je to pochopitelné - vývoj nových modelů trvá roky a než americký automobilový průmysl stihl zareagovat na ropné embargo a příchod emisních předpisů, byl téměř konec 70. let. Proto to byly právě pokrizové kombíky největší v historii. Tohle byly ty pravé silniční lodě, jejichž délka se blížila šesti metrům a objemy přes sedm litrů byly běžnou záležitostí. A jako bonus vymysleli u GM ten asi nejšílenější způsob otevírání kufru v historii!
1980: Ford Country Squire
Když americký automobilový průmysl na konci sedmdesátých let konečně zareagoval na změnu podmínek na trhu, vzala na sebe tato reakce podobu "downsizovaných" fullsize kombíků - jako první dorazilo modernizované B-body od GM (jehož typickým zástupcem byl Chevy Caprice), následovaná platformou Panther od Fordu. Ale tehdejší "downsizing" vypadal trochu jinak než dnešní tříválcové litrové motory. I "zakrslé" fullsize kombíky měly stále poctivých pět a půl metru, rámový podvozek, tuhou zadní nápravu, osmiválec vpředu a automat za ním. Tahle auta byla tím, co si nejspíš pod pojmem "typický americký kombík" představíte.
1996: Buick Roadmaster
Všechno ale musí jednou skončit. A u smrti amerického kombíku stály opět předpisy - i když v tomto případě si ekologové nejspíš dodnes rvou vlasy. Když byla v 70. letech zavedena norma CAFE (Corporate Average Fuel Economy), měla z pochopitelných důvodů jiné parametry pro osobní auta a pro lehké náklaďáky. Zamotalo se to ale ve chvíli, kdy se zjistilo, že SUV je vlastně lehký náklaďák, zatímco kombík je osobní auto. Výsledek? Klasické fullsize kombíky, jejichž nejstylovějším zástupcem byl Buick Roadmaster s motorem LT1 z Corvette, musely ustoupit modernějším SUV jako jsou Chevy Tahoe a Suburban. Co na tom, že ta SUV jsou ještě těžší a žravější?
2005: Dodge Magnum SRT-8
Už se zdálo, že je kombík definitivně mrtev, když se objevilo to, čeho jsme se nedočkali v 60. letech. Automobilka Dodge konečně postavila muscle car s karoserií kombi. Jmenoval se Dodge Magnum a od polovinu dozadu byl vlastně identický s tím, co se v Evropě prodávalo jako Chrysler 300C Touring. Měl ale agresivnější vzhled a interiér ze sedanu Charger. A samozřejmě ho bylo také možno objednat s monstrózním osmiválcem o objemu 6,1 litru a výkonu 425 koní. Bohužel zákazníci nereagovali tak nadšeně, jak možná automobilka čekala, a tak se současná generace 300 a Chargeru musí bez kombíku obejít.
2011: Cadillac CTS-V
To nejšílenější ale mělo teprve přijít. A americké kombíky se nemohly dočkat stylovějšího rozloučení. Pro modelový ročník 2010 představila automobilka Cadillac kombi variantu od svého středně velkého modelu CTS. Představoval konkurenci pro německé kombíky, jako je BMW řady 5 a Mercedes třídy E. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, to dělá kde kdo. Ale u Cadillaku se rozhodli, že i kombík můžete mít v ostré verzi V. Což v tomto případě znamenalo osmiválec o 6,2 litrech, kompresor a 556 koní. A mohli jste ho mít i v manuálu. Takhle má vypadat praktická Corvette!
2015: Ford Flex
Klasický americký kombík sice vyhynul, ale pořád se vyrábí auto, které se vlastně vrací k jeho úplným kořenům, kdy byly kombíky vysoké a krabicovité. Dokonce má i prolisy na bocích, které naznačují dřevěné obložení. Tento všestranný crossover se jmenuje Ford Flex a i když to není kombík jako takový, dělá všechno, co dělaly slavné fullsize stejšny minulosti. Jen to dělá ještě mnohem lépe. A ani tentokrát se nemusíte bát, že byste nestihli předjet - za příplatek můžete mít šestiválec Ecoboost o objemu tři a půl litru a výkonu 355 koní!
Vojta Dobeš
Automobilový novinář, který o amerických autech nejen píše, ale také s nimi jezdí. S oblibou provokuje svými názory nejen na auta.
