Prolog, pět kapitol a jedna třístránková šílenost navrch. To jsou první sebrané spisy Goona, které pod názvem Nic než utrpení vydalo nakladatelství Comics Centrum. Můžete si myslet, že Goon je maník, co vypadá jako bourač dobytka z místních jatek, kterej neumí do pěti napočítat. To by ale byla obří chyba, tenhle bijec totiž drží na uzdě zombíky a nebýt jeho, nejspíš bychom všichni byli zelenkaví, odpadaly by nám kusy těla a chodili bychom rychlostí šneka po chřipce.
Jednotlivý storky jsou natolik šílený a popírají jakékoliv hranice, že nemá smysl o nich psát (navíc bych vám prozradil ty největší špeky) – prostě si je musíte přečíst a prožít spolu s hrdiny. Osobně se mi nejvíc zamlouvají kapitoly Krkavec a hlavně Veselé vánoční hody. Upřímný Santa Claus dává vzpomenout na vynikajícího Billyho Boba Thortona ve vánoční klasice pro zvrhlíky Santa je úchyl!
Při čtení se vám někdy může zdát, že čtete Hellboye, Loba nebo Sin City. Ale nejde o žádný vykrádačky. Eric Powell (scénář i kresba) je v inspirování se originální a svůj. Celý Goon je hlavně poctou áčkovým, béčkovým, céčkovým.... zetzetzetkovým ale vždy uměleckým dílům. A zdaleka nejde jen o svět komiksu. Objevují se tu přímé odkazy na klasické bijáky (Život je krásný z roku 1946), kulťárny typu Barbar Conan či Létající cirkus Monty Pythonů i na song o psím vejcocuci od Johnnyho Cashe.
Skvělé jsou reklamní pauzy, jimiž Powell prokládá příběhy a dopřává tak čtenáři oddech. Především Atomový hněv, legenda zlatého věku komiksu, by si podle mě zasloužila vlastní spin-off. Vážně uvažuju, že své dceři (až bude mít na to roky) pořídím inzerovanou soupravičku na domácí lobotomii. Myslím, že si potomek za dvacet babek užije spoustu legrace. Jo, a ode dneška si nechávám věštit pouze od jasnovidného lachtana, protože „jenom úplný debil by nechal naprosto cizího člověka, aby mu s pomocí okultních sil radil při důležitých rozhodnutích…“
Kresba i rozvržení jednotlivých panelů je hodně přizpůsobivé. Powell působí jako chameleon, který je schopný kreslit jakýmkoliv způsobem. Na jednom panelu se tak potká skvěle vykreslená postava (Santa Claus) a figura, jejíž hlava vypadá jako brambora s dvěma bílými kruhy místo očí (Franky, Goonův společník a nerozlučný buddy). Když uteče příběh do retrospektivy, Powell radikálně změní styl, opouští barvy i obtahování tuší a začne si hrát s detaily na každém políčku. Oku lahodící um.
Pokud jste s komiksem skončili u Čtyřlístku, Rychlých šípů, Garfielda a rádi byste se zase do kouzelnýho světa bublin vrátili, je Goon dobrou volbou. Možná vás překvapí, kam se současný komiks posunul, ale nebojte se, nebolí to. Goon je jízda, co se jen tak nezastaví. Comics Centrum už vydalo druhý svazek a hodlá pokračovat. Takže nasedněte, držte si klobouky a bacha na obří chobotnice.
Jelikož je české vydání v pěkné pevné vazbě s přebalem, hodí se Goon i jako dárek pro někoho, kdo to rád ostré a suše humorné.
A dobrá rada na závěr. Goon je situovaný na americký jih, takže je plný vidláků a buranů. Může být lepší kulisa ke čtení než poslech našeho Radia Dixie? Těžko!
GOON: NIC NEŽ UTRPENÍ
- scénář, kresba: Eric Powell
- český překlad: Martin Trojan a Václav Dort
- v roce 2012 vydalo Comics Centrum
