Tucet nejlepších filmových automobilových honiček

Bullittův případ

(Bullit, Peter Yates, 1968)

Je to skoro klišé, ale honičku z Bullitta sem musíme zařadit. Božský Steve McQueen (1930 - 1980) za volantem (často bez kaskadérů), kamenný obličej Billa Hickmana (1921 - 1986), ikonický tmavě zelený Mustang (podle honičky dokonce vznikla speciální edice) a zlověstný černý Charger, to všechno v ulicích San Francisca. Legendou se stal i znovu a znovu se objevující zelený Volkswagen Brouk.

Francouzská spojka

(French Connection, William Friedkin, 1971)

Tady budete cool auta hledat těžko. Zarputilý policajt „Popeye“ Doyle herce Gena Hackmana (1930) tu za volantem tuctového sedanu Pontiac v barvě exkrementu nahání zaplivanou nadzemku. Vypadá to ale jako skutečnost, protože to také často skutečnost byla – říká se, že když už kaskadéra přestaly bavit neustále požadavky režiséra Friedkina (1935), prostě nacpal kameramana do auta projel honičku v reálném provozu.

Vanishing Point

(Richard C. Sarafian, 1971)

Kowalski ujíždí nejen před policií, ale hlavně před svou minulostí, před společností a možná sám před sebou. Ze sázky s dealerem speedu se tak stává zběsilá honička přes několik států, ke které slepý černošský DJ pouští fantastickou muziku. Můžete se na to dívat jako na sérii skvělých záběrů bílého Challengeru, nebo jako sedmdesátkovou ujetost s existenciálním a společenským přesahem á la Easy Rider.

Polda a bandita

(Smokey and the Bandit, Hal Needham, 1977)

Tady jde o sázku a filosofii v tom nehledejte. Smokey (Burt Reynolds *1936) a Snowman (Jerry Reed *1937 - †2008) mají za 28 hodin převézt kamion piva Coors z Texarkany v Texasu do Georgie. Smokey na sebe v černém Pontiaku Trans Am láká neobyčejně tupé policajty, zatímco Snowman ujíždí ve svém černém trucku s pivem. Spousta country, spousta piva, truckerský slang, rozbitá policejní auta. Esence jižanské zábavy.

Mistři hazardu

(Dukes of Hazzard, Jay Chandrasekhar, 2005)

Bratranci Bo a Luke Dukeové a jejich sestřenice Daisy byli hrdiny legendárního seriálu ze 70. let. Remake z roku 2005 je ale v dnešní době citelně stravitelnější. Pořád se tu pašuje nelegální pálenka, pořád se tu skáče s oranžovým Chargerem „General Lee“, a pořád se tu rozbíjejí policejní auta. Jen je to celé takové „hollywoodštější“. Ale pusťte si i originál!

Blues Brothers

(John Landis, 1980)

Bratři Bluesovi mají poslání – rozbít co nejvíc policejních aut a oblažit nás skvělou muzikou. A jak všichni víme, k tomu potřebujete hlavně klobouk, černé brýle a suché hlášky.

„Do Chicaga je to 106 mil. Máme plnou nádrž, půl krabičky cigaret, je tma a my máme sluneční brýle.“
„Šlápni na to!“

Duel

(Steven Spielberg, 1971)

Filmové honičky obvykle nejsou považovány za vrchol kinematografie. Takže natočit celovečerní film o chlápkovi v červeném sedanu, kterého nahání velký černý náklaďák, jehož řidič není vidět, to vyžaduje opravdový talent. A ve filmu Duel se poprvé naplno projevil talent superhvězdy Stevena Spielberga (1946). Lekce filmového minimalismu na pouštní silnici.

Gone In 60 Seconds

(H. B. Halicki, 1974)

Na natočení původních „60 sekund“ nebyl naopak potřeba filmařský talent téměř žádný. Remake je vedle této slátaniny o bandě automobilových zlodějů přehlídka špičkového herectví a kinemetografie. Ale čtyřicetiminutová honička, která až do příchodu Blues Brothers držela rekord v počtu zničených aut (93 za 34 minut), si zmínku prostě zaslouží.

Bouřlivé dny

(Days of Thunder Tony Scott, 1990)

Co se stane, když se střetnou ega dvou špičkových jezdců NASCAR a dvojice sedanů z půjčovny? Nastanou demoliční závody v běžném provozu, zatímco obchodní partneři nervózně čekají u stolu. I když je film plný záběrů na Toma Cruise (1962) závodícího na klopených oválech, tahle scéna je nezapomenutelná.

Tajný závod

(The Gumball Rally, Charles Bail, 1976)

Co uděláte, když jste přestárlý mladistvý delikvent, kterého už závody na okruzích nudí? Uspořádáte závod z New Yorku do Los Angeles, za běžného provozu a s jediným pravidlem – žádná pravidla nejsou. Další z filmů, kde honička představuje celý děj. Krásné záběry na krásná auta, velkolepý řev motorů, a navíc je to vážně legrace.

Žít a zemřít v L. A.

(To Live and Die In L. A., William Friedkin, 1985)

Francouzská spojka v osmdesátkovém pojetí. Policajti v hnědém sedanu tentokrát ujíždějí před zlými hochy. Víc se tu střílí, víc se tu rozbíjí věci a naplno se tu testují schopnosti starých amerických aut přejíždět přes věci. Realističnost se už trochu vytratila, ale zase je to velkolepější podívaná.

Řidič

(Driver, Walter Hill, 1978)

I když je tenhle film automobilových honiček opět plný, nejzajímavější část vlastně tak úplně honička není. Jakkoliv je někomu, kdo vypadá jako Ryan O'Neal (1941), dost těžké uvěřit postavu drsňáka, po pečlivém rozebrání zánovního Mercedesu o betonové sloupy už byste mu uvěřili vážně cokoliv.