Rangeři v sobě nesou dědictví, které sahá do dob prvních osadníků v Texasu a na rozdíl od mnoha jiných bezpečnostních sborů, dosáhli Texas Rangers světové proslulosti díky svým úspěchům v boji proti zločinu. Desítky knih od literatury faktu po nejprodávanější beletristické romány z divokého Západu vypráví o Rangerech, stejně jako se jimi nechali inspirovat četné filmy a rozhlasové a televizní pořady. Rangeři jsou součástí historie divokého Západu a součástí jeho mytologie.
Kapitán Bob Crowder, bývalý Ranger: „Ranger je důstojník, který zvládne jakoukoli situaci samostatně, bez přímých pokynů svého velícího důstojníka. Tuto schopnost musí adept prokázat dříve, než se stane Rangerem.“
Za patnáct dolarů měsíčně
Dřevní historie této jednotky se začala psát v době, kdy Stephen F. Austin (1793 – 1836), známý jako Otec Texasu, převzal po svém otci „empresarial grant“ (Empresario byl člověk, jenž získal právo usadit se na mexické půdě výměnou za nábor, rozmisťování a odpovědnost za nové osadníky.). Měl oprávnění rekrutovat osadníky z USA a Evropy s podmínkou, že budou obdělávat svou půdu, stanou se mexickými občany, přijmou katolické náboženství a naučí se mluvit španělsky.
S. F. Austin měl za své služby získat pozemky, tituly a velení nad vojenskými silami v kolonii. Ta měla působit jako nárazník mezi nepřátelským kmenem Komančů a hispánskými sídlišti v San Antoniu de Bexar a Laredu. V roce 1823 měl velké problémy s nájezdy Komančů, Tonkawů a Karankawských Indiánů. Podle mexického právního řádu měl Austin právo vytvořit milici na odvrácení indiánských nájezdů,chytání zločinců a hlídkování na hranicích. V květnu, zatímco byl Austin v Mexico City, jeho poručík Moses Morrison (nejspíš 1793 - ?) využil tuto pravomoc a sestavil jednotku na ochranu texaských hranic před nájezdy Indiánů. Po návratu do Texasu v srpnu 1823 Austin najal dalších deset mužů k doplnění Morrisonovi jednotky, aby fungovali jako Rangeři pro společnou obranu osadníků. Mzdu jim stanovil na patnáct dolarů měsíčně.
Skauti i horští střelci
Tyto dvě původně odděleně rekrutované jednotky jsou považovány za první předky Texas Rangers. Samotný název „Texas Ranger" se objevil v oficiálním právním ustanovení až v roce 1874. V Austinově době byli v jednotce pouze dobrovolníci, které najímali pouze do splnění úkolu, pak jednotku rozpustili. V této době také používali různé názvy například - jízdní kompanie, horští střelci, horští dobrovolníci, vyzvědači, skauti nebo kompanie horských střelců.
Světový guláš
Stejně jako Texas měli i Rangeři multikulturní kořeny. Přestože se většina z nich narodila na americkém jihu, mnozí pocházeli z Irska, Německa, Skotska a Anglie a mluvili svými rodnými jazyky. Brzy měli Rangers španělské pistole, pušky z Tennessee a Kentucky, Bowieho nože vyrobené v Sheffieldu v Anglii a jezdili na rychlých mexických koních. Jeden spisovatel napsal, že Texas Ranger „jezdí jako Mexičan, stopuje jako Indián, střílí jako Tennesseeman, a bojuje jako ďábel". V roce 1836 se osadníci vzbouřili proti mexické vládě kvůli porušováním jejich práv a zastavení emigrace z USA a Evropy. Výsledkem tohoto povstání byla bitva o Alamo, v níž Rangeři bojovali a zemřeli za svobodu Texasu.
Texas Rangers v roce 1863
Protivníci v nich viděli ďábly
V roce 1846 se Texas stal osmadvacátým státem Spojených států amerických a najednou byl s Mexikem ve válce. Kapitán Walker byl jedním z těch Rangerů, co nastoupili do federální služby jako zvědové. Rangeři bojovali ve válce s takovou zuřivostí, že byli nepřítelem nazýváni „Los Diablos Tejanos" (Texasští ďáblové).
V dalších desetiletích po mexické válce Rangeři existovali především jako dobrovolné jednotky využívané pouze v případech, kdy vyvstala jejich potřeba. Po dokončení úkolu jednotku většinou rozpustili. Tento stav trval de facto až do občanské války (1861 – 1865). Během ní bojovali tisíce Texasanů v konfederační armádě (Jižani) - pro představu čtenáře v těchto jednotkách:
Pěchota: 1st, 2nd, 4th, 5th, 10th, 18th regiment, Corsicana Invincibles (Nepřemožitelní Korsičané), Granburyho brigáda, Navarro Rifles (Střelci z Navarra), Walkerova Texaská Divize, Waulsova Texaská Legie.
Kavalerie: 1st, 2nd, 3rd, 4th, 6th, 8th (Terryho Rangers), 9th, 10th, 12th, 13th, 24th, 26th, 28th, 29th, 32nd, 34th regiment, Morganův pluk, Parsonsova brigáda, Rossova brigáda.
Legislativní zmatky
V této době byla ochrana hranice svěřena jednomu pluku Rangerů. I ten se ale časem stal součástí konfederační armády. Po válce zákonodárci schválili návrh zákona o vytvoření tří jednotek Texas Rangers, avšak další návrh zákona, který měl nové jednotce zajistit finanční prostředky, neprošel. Tak se stalo, že Rangeři skoro deset let po válce neexistovali. Během této doby se starala o dodržování zákona Státní policie, která byla samozřejmě převážně unionistická a pro její okupační způsoby ji místní obyvatelé nenáviděli. Texas se měnil a problémy s Indiány řešila armáda, jež byla plná válkou ostřílených veteránů z armády Unie (Sever). Ta metodicky zbavila Texas jeho původního obyvatelstva.
Čistý průstřel klobouku
V roce 1874 vznikly dvě jednotky Rangerů, Pohraniční prapor vedený majorem Johnem B. Jonesem (1834 – 1881) a prapor Speciálních sil pod velením kapitána Leandera McNellyho (1844 - 1877). Během příštích pěti let, se Rangeři zapojili do některých z nejslavnějších případů v historii divokého Západu.
Největšího texaského zabijáka a psance Johna Wesley Hardina (1853 – 1895), jenž údajně zabil jednatřicet mužů, zajal na Floridě Ranger John B. Armstrong (1850 -1913). Armstrong se svým Coltem .45 s dlouhou hlavní nastoupil do vlaku, jímž jel Hardin a jeho čtyři kumpáni. Hardin si Rangera všiml, vykřikl „Sbohem, Texasane!" a tasil vlastní revolver. Když bylo po všem, jeden z Hardinových kumpánů ležel mrtvý, Hardin byl postřelený a jeho tři přeživší přátelé zírali na revolver v Armstrongově ruce. Armstrong měl v klobouku elegantní kulatý otvor, ale jiné „zranění“ neutrpěl. Wesley Hardin si odseděl svůj trest a nakonec ho zabili v přestřelce v El Pasu v roce 1896, krátce po jeho propuštění.
Další známý texaský psanec, jehož na útěku dopadli Rangeři a následně jej předali do vězení, byl vlakový lupič Sam Bass (1851 – 1878). Našli ho čtyři Rangeři v Round Rock v létě roku 1878. V přestřelce, která následovala, zemřel jeden člen gangu. Vážně zraněnému Bassovi se podařilo uprchnout, i když ne nadlouho. Rangeři jej vypátrali a předali spravedlnosti.
Vraceli dobytek a bránili lynčování
Rangeři se dokázali vypořádat s místními problémy, jakými byli například krvavé spory, davové lynče, zloději dobytka, ploty z ostnatého drátu, vrazi a psanci. Rangeři obvykle zvítězili. Jak se blížil přelom století, pověst Rangerů neustále rostla. Generální adjutan W. H. Mabry napsal o Rangerech ve své zprávě pro zákonodárný sbor v roce 1896, že „Tato jednotka je velmi aktivní a koná nesmírné dobro v policejní práci v řídce obydlených částech státu, v nichž nemají místní úředníci dostatečnou ochranu.". K doložení těchto slov v letech 1894 - 95 provedli Rangeři 676 zatčení a vrátili 2 856 kusů ukradeného dobytka jejich majitelům.
Pancho Villa na scéně
To, na co Rangeři nebyli připraveni, byl rok 1915 a léta následující. Vše začalo zatčením Basilia Ramose, u něhož objevili revoluční manifest, který vyzýval k vytvoření armády mexických Američanů, Afričanů, Japonců a dalších etnik a boji za odtržení států Texas, Nové Mexiko, Arizona, Kalifornie a Colorado od Spojených států a také k vyvraždění všech bílých Američanů nad 16 let na těchto územích.
Nájezdy z obou stran hranice velmi rychle přerostly v nelítostnou partyzánskou válku. Francisco (Pancho) Villa (1878 – 1923) svým nájezdem na Columbus v Novém Mexiku v březnu 1916 způsobil obrovskou paniku a Spojené státy odpověděly vysláním armády pod velením generála Johna J. Pershinga (1860 – 1948) s úkolem Pancho Villu porazit a zajmout.
Texas reagoval na ohrožení ze strany nájezdníků jako mnohokrát předtím - zvýšil početní stav Rangerů. Bohužel v té době jich nebylo mnoho, takže i když se stav mnohonásobně zvedl, jednalo se o čerstvé rekruty, kterým chyběl výcvik. Rangeři sice dostali rozsáhlé pravomoci, ale díky nezkušenosti svých jezdců měli velké těžkosti s tím, tyto pravomoci prosadit. Výsledkem bylo mnoho hrobů přikrytých vlajkou Státu osamělé hvězdy a křížem s odznakem Texaských Jezdců.
Křehký mír 
Toto období věrně mapuje film, Texas Rangers (viz odkaz pod článkem). Doba více než štědře kropila krví texasko-mexické pohraničí a stav došel tak daleko, že bylo jenom krůček od vyhlášení války mezi USA a Mexikem. Naštěstí k tomu nedošlo a obě strany se dohodly na míru. Jeho křehkost prověřilo v roce 1917 Německo, když navrhovalo Mexiku alianci s cílem pomoci mu dobýt ztracené území v Novém Mexiku, Texasu a Arizoně. Obsah tohoto návrhu se dostal mezi obyvatelstvo, což mělo za následek zničující účinek. Následovaly mexické nájezdy do Texasu, které si zaplatilo jednadvacet Američanů životem. V odvetě zabili Rangeři v jižním Texasu přibližně 300 Mexičanů. Některé zdroje uvádějí až 3 000 obětí. Po reorganizaci v letech 1915 - 1917 se počet Rangerů snížil na čtyři eskadrony po sedmnácti mužích a služba se stala plně profesionální.
Boj proti pašerákům i špionům
Následující léta rangerské služby znamenala především boj proti pašerákům alkoholu, špionům a po objevení ropných nalezišť i proti všeobecné kriminalitě, kterou do oblasti přivedl naftový průmysl. Koně jako dopravní prostředek začala nahrazovat auta a Rangeři dále modernizovali své vybavení i výzbroj. Dnešní Texas Rangers stále vyšetřují krádeže dobytka a celé spektrum zločinů jako v dobách minulých. Ročně zatknou přes 1 200 osob a mají v současnosti 134 pověřených členů rozdělených do sedmi jednotek označených „A" až „G". Jejich velitelství je v Austinu.
Texas Rangers
(Western USA z roku 2001, Režie: Steve Miner, Kamera:Daryn Okada, Hudba:Trevor Rabin)
Hrají: James Van Der Beek, Rachael Leigh Cook, Ashton Kutcher, Dylan McDermott, Usher Raymond, Tom Skerritt, Randy Travis, Leonor Varela, Alfred Molina, Robert Patrick, Gordon Michaels, Jon Abrahams, Stephen Bridgewater, Oded Fehr, Eric Johnson, Matt Keeslar, Marco Leonardi, Brad Loree, David Millbern, Joe Spano, Vincent Spano, Gareth Williams, Catherine Sutherland, James Coburn, Jordan Brower
Film má velmi slušné herecké obsazení, ale hlavně je velmi autentický. Rangery zde divák vidí bez zbytečné aureoly patosu a hrdinství, jako obyčejné lidi, kteří si z různých důvodů zvolili toto poslání jako práci. Poplatnost konání době, syrová spravedlnost a hlavně hroby těch, co prostě „měli smůlu“, jsou hlavními motivy filmu. Samozřejmě také tradice a věrnost, jež u této jednotky přežila do dnešních dnů.
Jan Korbel
Mám rád military a vojenskou historii. Nemám rád soudruhy odkudkoli a magory z ISIS. Jsem mladej kluk, jenom už trochu dlouho.
