Příčin obrovského úspěchu letošní minisérie z produkce televizní stanice HBO, jejíž všechny epizody měly při premiérách ve Spojených státech průměrnou sledovanost více než 11 milionů diváků, je vícero. Tou od samého počátku nejzjevnější jsou představitelé obou hlavních rolí – detektivů Rustina „Rusta“ Cohla a Martina „Marty“ Harta, kterých se odzbrojujícím způsobem zhostili Matthew McConaughey (Rust) a Woody Harrelson (Marty). Oba byli za své výkony nominování na řadu ocenění a McConaughey jich nakonec i několik získal, podobně stejně jako celý seriál. Zmiňme třeba ceny Emmy, kde Cary Fukunaga vyhrál cenu za nejlepší režii s epizodou Kdo přichází (Who Goes There).
I přes režisérovy a další nesporné kvality Temného případu je vysoce pravděpodobné, že před televizi nebo počítač usednete poprvé právě kvůli dvěma hereckým esům a hollywoodským legendám.
PŘEČTĚTE SI:
Parťáci jak hrom
Woody Harrelson i Matthew McConaughey pocházejí z Texasu, který s Louisianou sousedí a sdílí s ní mnoho kulturních zvyků a tradic velmi konzervativní a silně nábožensky založené jižanské společnosti. I z toho důvodu je od začátku patrné, že oběma ostříleným borcům role svědčí – a nejedná se přitom pouze o perfektně zvládnutý specifický akcent, ale o celkové vtažení do děje, kdy divák od prvních minut hltá každé jejich slovo.
Zajímavou skutečností je, že role Martyho byla původně nabídnuta McConaugheymu, jenž s ní nejprve souhlasil, aby se po přečtení celého scénáře „vnutil“ do role intelektuálně založeného, duševně rozdrásaného a věčně pochybujícího Rusta, který je do značné míry protipólem přímočarého, zato na tradicích lpícího a snad i trochu „jednoduššího“ Martyho. Nutno dodat, že McConaughey i režisér Fukunaga ukázali skvělý cit pro svou práci, když se na této změně dohodli, stejně jako následným zařazením právě Woodyho Harrelsona do role Martyho.
Dvě dějové linie
Příběh začíná v roce 2012, kdy Marty a nyní již bývalý detektiv Rust tráví jedno dlouhé odpoledne na policejní stanici v hlavním městě Luisiany Baton Rouge, kam byli (každý zvlášť) pozváni, aby popsali okolnosti rituální vraždy, kterou spolu vyšetřovali před sedmnácti lety. V průběhu jejich výpovědí začínáme průběžně přeskakovat do inkriminovaného období roku 1995: Rust Cohle byl právě převelen z protidrogové jednotky v Texasu k Louisianskému oddělení vražd a se svým novým parťákem Marty Hartem byli přivoláni k brutální vraždě mladého děvčete, které bylo před usmrcením zdrogováno, mučeno a znásilňováno. Od samého počátku tak divák sleduje dvě dějové linie, které mezi sebou dělí téměř 17 let, přičemž až do páté epizody plní mozaiku celého případu především vzpomínky na rok 1995, detailní seznámení s osobností obou hlavních protagonistů a napínavé pátrání po šíleném vrahovi, jemuž nechybí ani akce, ani nečekané zvraty.
Role jako stvořené
Zřejmě vás napadlo, že podobných příběhů už bylo, a máte zcela jistě pravdu. Ovšem to, co tu ještě nebylo, představuje právě životní výkon McConaugheyho, který se do role vlastním osudem sžíraného a výjimečně inteligentního Rusta ponořil, jako kdyby hrál sám sebe. I když se občas může zdát, že to se svou kritikou konzervativního jižanského života ve všech jeho formách (ať už myslíme zfanatizované křesťany, duševně zaostalé vesničany, nebo přetvařující se elity) přehání a jeho úvahy spíše připomínají zhýralého profesora filozofie („Z tohohle místa mám v puse chuť po hliníku s popelem, to je tou místní psychosférou.“), přesto se v naprosté většině momentů, kdy promlouvá svým hlubokým a chraplavým hlasem, nebudete moci odtrhnout od obrazovky.
Oproti tomu zatvrzelý Marty Woodyho Harrelsona představuje onu tradiční tvář jižanské společnosti a neustále se snaží Rustovi přímočaře vyvracet kritiku jižanských tradic a hodnot. Občas sice působí jako ňouma a z toho pohledu i jeho herecký výkon nevypadá tak dynamicky a přesvědčivě jako McConaugheyho, nicméně i tento pouze lehce nadprůměrně inteligentní policista dokáže vyprodukovat brilantní myšlenku, předvést působivý monolog, podvést svou ženu a zmlátit do krve dva dvacetileté kluky, kteří v autě měli sex s jeho šestnáctiletou dcerou.
Co mají tito detektivové společného, je skutečnost, že oběma se hroutí osobní život. U Rusta za to může tragédie z jeho jediného manželství a potom také čtyři roky strávené v utajení mezi drogovými gangy, kde do sebe byl nucen cpát všemožné drogy. U Martyho sledujeme na pohled idylické manželství, které se rozpadne v důsledku jeho nadměrného pití, nezvládnuté výchovy dvou dcer a zejména opakovaného podvádění manželky.
„Člověk je nejkrutějším zvířetem“
Citát Friedricha Nietzcheho je hlavním mottem celé krimi série a ukazuje právě na to, co se divákům snažil autor scénáře Nic Pizzolato sdělit především – i ti nejlepší z nás se v důležitých chvílích chovají jako zvířata naslouchající základním pudům a instinktům, aniž by si uvědomovali, jaké škody přitom páchají ve svém okolí. A to platí jak o pomatených vrazích, tak o dvou detektivech, kteří po nich pátrají, zatímco osobní život se jim rozpadá pod rukama. Sám Rust to v jednu chvíli Martymu přiznává, když na otázku, jestli někdy nepřemýšlí nad tím, že on je ten „bad guy“, odpovídá: „Ne, Marty, nad tím vůbec nepřemýšlím. Svět potřebuje takový, jako jsem já, protože my držíme ty fakt špatný od dveří.“
A špatní jsou ostatně i zfanatizovaní věřící, jejich kazatelé a kněží a nakonec zejména ti na nejvyšších místech, kteří fanatismus přecházející ve zločinné jednání ze strachu před veřejným pohoršením kryjí…
Ale to už zabíháme až příliš do depresivního světa louisianských psychosfér v hlavě Rusta Cohla, vraťme se proto raději zpět k první otázce: V čem vlastně spočívá výjimečnost tohoto díla? Především v excelentních hereckých výkonech dvou matadorů světového filmu a na míru ušitém scénáři, který autor po obsazení přepracovával od druhého dílu tak, aby McConaugheymu a Harrelsonovi padl přímo na tělo. To vše spojené s efektní kamerou, svižným střihem, úzkostlivou hudbou a celkovou tajemně temnou atmosféru dělá z Temného případu dílo, které vás pravděpodobně nenechá spát. A to doslova.
- Temný případ (True Detective)
- USA, 2014
- 8x58 minut
