Rockabilly Porta aneb Pomáda po česku

Dvojsmysly mám rád. Že anglické slovíčko "rumble" znamená rachot, dunění, prostě pořádnej rambajz, to jsem věděl. Že může být taky výrazem pro pouliční válku znepřátelených gangů, to jsem zjistil až při pohledu do slovníku. Nic takového ale od téhle akce čekat nemusíte. Ne, že by se mezi odhadem pěti stovkami nadšených diváků nenašlo dost týpků budících respekt a dojem, že vzít někoho po hlavě řetězem pro ně není zas až takový problém. I některé z přítomných dam vypadaly vskutku ostře, ale zdání klame, jak známo. Z atmosféry, která panovala na šestém ročníku největší české přehlídky rockabilly muziky, by měl radost i skautský a trampský guru Jaroslav Foglar. A ještě by si pochvaloval, že je v tom příšerným pařáku krásně ve stínu. V lese.

Pokérovaní kotlíkáři s čírem

Pořadatele tohoto unikátního návratu do minulosti ze sdružení Rockabilly.cz je třeba podrbat za uchem za perfektní výběr lokace. Přírodní amfiteátr Lesního divadla v Řevnicích kousek za Prahou je fakt místo, co nemá chybu. Normálně je to především dějiště divadelních představení  a v posledních letech i útočiště kdysi masového festivalu české trampské, folkové a country písně Porta. Jo, jo, kdepak ty časy vyprodaného plzeňského Lochotína jsou… Kotlíkářům tady musí být bezesporu fajn, ale jak sem, prokristapána, zapadnou pokérovaní týpci s čírama a jejich často neméně zajímavě pokreslené pinupky v puntíkovaných šatečkách? Divili byste se. Úplně v pohodě.

Jasně, taneční kreace v boogie rytmu se na štěrku pod pódiem nevytvářely zrovna snadno, nicméně opravdové nadšence taková drobnost nerozhodí. Zvlášť když mají možnost něco pochytit od odborníků na dobové tance – mohutně aplaudovaného dua Boogiecats. Ovšem tím hlavním tahákem celé akce byly samozřejmě kapely.

Stírání žánrů

Stihli jsme vynikající klasický rockec s piánem v podání Vicky´s Killers Bandu (komu něco říká jméno Lemon Nashville, tak už asi tuší), do zlatých padesátek nás vykopli stylově velice přesvědčiví Twisted Rod a pak začalo prolínání realit. Banjo, mandolína, housle, že by někdo omylem dorazil na tu Portu, co tu byla v červnu? No, allstars tým pražského rockabilly jménem Moonshine Howlers pod osvíceným vedením páně Rafanovým sice do programu pořádného country festivalu na tuty patří, ale obávám se, že z jejich pojetí bluegrassu by průměrný posluchač bratří Nedvědů mohl dostat amok, mladý nebo v lepším případě alespoň horečku omladnic. V méně punkovém a více tradičním duchu pak míchali country s rokenrolem němečtí The Railbones podporovaní početnou grupou svých oddaných fans. Následující domácí Slapdash, další německé výsadkáře The Tin Cans a poslední plzeňské Mordors Gang už jsme bohužel nestihli. Nevadí, tak někdy jindy…

Tento způsob léta

Prostě bezvadně strávenej den. Jestli sem někdo přišel kvůli fajn muzice, potkat kámoše, očíhnout děvčata, trsnout křápem,  juknout, jaký nový trička či stylový doplňky mají na stánku Lucky Hazzard nebo Mr.Creep, polknout přitom pár piv, to je úplně jedno. Asi všechno tak nějak dohromady. Bez konfliktů, všichni s hubou od ucha k uchu, tenhle způsob léta fakt beru. A pokud to odněkud sledovali duchové Wabi Ryvoly a Kapitána Kida, tak si určitě aspoň lehce podupávali do rytmu a těší se na další ročník stejně jako my.