Proč stojí muscle cars miliony?

Proč stojí muscle cars miliony?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou dnes 40 let staré sporťáky pro adolescenty vyvažovány zlatem a stojí mnohonásobek toho, co soudobá luxusní auta? Jak to s těmi cenami funguje? My máme odpovědi.

Dolů

Vlastnit v 21. klasický muscle car je známka toho, že máte vytříbený vkus. A také toho, že nemáte zrovna hluboko do kapsy. Camara, Chargery, Mustangy nebo třeba GTO jsou oblíbenými dopravními prostředky hollywoodských filmových hvězd i hollywoodských filmových postav. Nejvzácnější modely mění na aukcích majitele za ceny v řádu stovek tisíc nebo dokonce milionů dolarů. Přitom to původně byly levné sporťáky pro mladé a nepříliš bohaté řidiče. Jak se stalo, že 50 let staré kupé pro puberťáky dnes stojí jako několik stejně starých Cadillaků, nebo jako zbrusu nové Porsche?

V tomto článku si řekneme, co vlastně určuje cenu muscle cars, nebo ostatně i jakýchkoliv jiných veteránů. A příště se podíváme na to, co s tím můžete dělat a jak se dostat k vysněnému americkému sporťáku i s omezeným rozpočtem.

PŘEČTĚTE SI:

Teď si ale projděme důvody, kvůli kterým stará auta drahá nejsou.

Technická výjimečnost

Když nějaké auto stojí desítky či stovky tisíc dolarů, ve vzácných případech i miliony, asi vás napadne, že je tak drahé proto, že bylo drahé ho vyrobit. Přitom muscle cars patřily mezi nejméně originální a technicky inovativní auta vůbec. Všechna měla tuhou zadní nápravu, většina z nich měla listová pera vzadu a zavěšení dvojitými lichoběžníky vpředu. Všechna měla velký osmiválec OHV, v drtivé většině případů s jedním čtyřkomorovým karburátorem.

Ve vzácných případech bylo karburátorů víc, na prstech byste spočítali kousky se vstřikováním. Všechny měly čtyřstupňovou manuální nebo třístupňovou automatickou převodovku. V podstatě to byla srovnatelná technika s tím, co se skrývalo pod kapotou Oldsmobilu vaší babičky.

Občas se našlo auto, které bylo alespoň trochu výjimečné. Camaro ZL1 s hliníkovým blokem. Motor 426 Hemi od Dodge a Plymouthu s polokulovými spalovacími prostory. Jenomže drahá jsou i ta auta, která byla technicky úplně obyčejná. Tím ty ceny nebudou.

Původní cena

Protože na muscle cars nebylo nic technicky výjimečného a většinou šlo o auta postavená na základě tuctových malých nebo středních modelů, nebylo drahé je vyrobit. Takže si je mohl koupit skoro každý - na konci 60. let typicky stála kolem $3,000. To bylo méně než třeba běžný rodinný sedan. Na nového Mustanga nebo Camaro jste si mohli vydělat i brigádou při střední škole. Ani tím to nebude.

Malé počty vyrobených kusů

Mustangů se jen za první dva roky vyrobil milion. Camara se za první rok vyrobilo skoro 100 tisíc. Road Runneru skoro 50 tisíc. A spousta se jich dochovala.

Máme auta, která byla levná, byla jich spousta a i dnes jich hodně zůstává, jsou jednoduchá, nejsou ničím technicky výjimečná a je jednoduché je opravovat. Tak proč, zatraceně, potřebuju milion, abych si koupil slušný exemplář '69 Dodge Chargeru? Zvlášť když kupříkladu Chrysler 300 Hurst ze stejného roku, jehož se vyrobilo ani ne 500 kusů, a který byl nesrovnatelně dražší a luxusnější, stojí zhruba polovinu? Pro odpověď budeme muset zabrousit do lidské psychologie a dokonce i sociologie.

za všechno může baby boom

Příběh muscle cars a jejich obrovské popularity začíná těsně po druhé světové válce, kdy se miliony amerických vojáků vrátily domů a, no, vrhli se do náruče svých žen. Výsledkem byl "baby boom", který přinesl neobyčejně silné populační ročníky. A v 60. letech se tito "baby boomers" dostávali do věku, kdy si mohli konečně kupovat a řídit vlastní automobily.

To kvůli nim vznikl Ford Mustang, Pontiac GTO i všichni jejich následovníci. A baby boomers s nimi zažili ta nejlepší léta svého života.

Navíc byla šedesátá léta obdobím optimismu, nadšení a přesvědčení, než přišla malátná léta sedmdesátá. Přišly katalyzátory, snižování spotřeby i výkonů, ošklivé masivní nárazníky... auta už nikdy nebyla tak štíhlá a elegantní, a na dlouhou dobu nebyla ani tak rychlá.

Muscle cars tak symbolizují dobu, kdy ještě "bylo všechno v pořádku". A pro baby boomers také dobu, kdy byli mladí, krásní a plní ideálů. Dnes jsou staří a šediví. Ale také bohatí. Měli půl století, z toho velkou část v dobách ekonomické konjunktury, aby vydělávali peníze a zajistili se na stáří. A mohli si kupovat hračky.

Vzpomínáte si na postavu Kevina Spaceyho z filmu Americká krása a jeho odpověď, když se manželka podrážděně ptá, co že to stojí na příjezdové cestě?

"Pontiac Firebird z roku 1970. Vždycky jsem ho chtěl a teď ho mám. Jsem boží!"

To je podstatou muscle cars. Tahle auta symbolizují lepší časy, mládí, svobodu a všechno to, co k šedesátým letům patřilo. Pro baby boomers to jsou auta, co měli na střední škole, nebo možná auta, které vždycky záviděli kamarádovi nebo bratranci, ale nikdy se jim nepoštěstilo je mít. Nebo jen měli slabší verzi, než kterou chtěli. Teď si je mohou dovolit. A jsou ochotní za své mladické sny a vzpomínky utratit opravdu spoustu peněz. 

Stříbrné plátno táhne

To však není ten jediný důvod, proč jsou ceny muscle cars vysoké. Většina z vás, našich čtenářů, je pravděpodobně mladší než generace baby boomers. A přesto jste nejspíš alespoň někdy zatoužili po Camaru, Mustangu či Chargeru. Přitom žijete v zemi, která nikdy nebyla "přirozeným biotopem" těchto potvor. Nežili jste v době, kdy tahle auta byla běžná. Tak kde jste tu touhu vzali?

Filmy! Ať už to je vlivem baby boomers na filmový průmysl, nebo tím, že muscle cars prostě vypadají cool, stala se tahle auta oblíbenými "herci" v nejrůznějších amerických filmech. Filmové role klasického Mustangu už ani nejde spočítat, Charger si pamatujete z Dukes of Hazzard, Bullitta, 60 sekund nebo třeba upírského akčňáku Blade. V Mexičanovi jezdili v muscle cars všichni. A postavy ve finančních potížích i v dnešních filmech často jezdí otřískaným starým kupé, přestože by v reálu bylo dražší než zánovní malé auto...

A protože je nám všem prostřednictvím filmům vtloukáno do hlavy, že muscle cars, respektive pár vybraných populárních modelů, jsou cool, začneme po nich nevyhnutelně toužit. Tudíž i když jich jsou na trhu stále ještě desítky tisíc, možná dokonce stovky, ceny stejně letí raketově nahoru. Protože lidí, kteří by chtěli Chargera nebo Mustanga, nejsou stovky tisíc. Jsou jich miliony.

A co teď s tím?

Teď si možná říkáte: "To je fajn, že to vím. A co já teď s tím? Koupí mi tenhle článek Camaro?"

Bohužel nekoupí. Ale může vám pomoci udělat něco jiného. Jak už jsme si řekli na začátku, populární muscle cars byla vlastně docela jednoduchá, běžná auta, postavená na základě úplně obyčejných modelů. Jenomže se z nich postupem času staly extrémně ceněné legendy.

Ale pořád zbývá dost modelů, které veřejnost i filmaři vytrvale přehlížejí. A ty jsou díky tomu stále levné. Nebo alespoň o něco méně drahé. Takže až si budete chtít plnit své sny, máte spoustu levnějších a přitom dost často zajímavějších variant, než jsou ty, které chce každý.

Toužili jste po Mustangu fastback poručíka Bullitta? Proč si nekoupit větší Galaxii ze stejného roku, podobnou té, o které jsem nedávno psal? Chcete cool auto s velkým motorem a světly schovanými za maskou? Nemusíte toužit jen po Chargeru - kupte si Chrysler 300 a jako bonus k nižší ceně dostanete pár dveří navíc. 

Příští týden se na jeden takový "alternativní muscle car" podíváme trochu blíž. A za měsíc si řekneme něco o dalším způsobu, jak se dostat ke svému vysněnému modelu za méně peněz.

Vojta Dobeš

Vojta Dobeš

Automobilový novinář, který o amerických autech nejen píše, ale také s nimi jezdí. S oblibou provokuje svými názory nejen na auta.

Všechny články autora