Proč jsou taxíky žluté?

Proč jsou taxíky žluté?

Bez žlutých taxíků by Manhattan nebyl Manhattanem. Všichni je známe z filmů a seriálů, máme je doma na plakátech nebo hrníčcích na kafe. Kde se ale žlutý taxík vůbec vzal, a jak vypadal dřív?

Dolů

Když vyrazíte do nejbližšího obchodu s bytovým zařízením, téměř určitě tam najdete na prodej plakáty se žlutým taxíkem (nebo několika) na jinak černobílé fotce New Yorku. Většinou to bude dnes všudypřítomný Ford Crown Victoria, nebo možná starý a legendární Checker. Ze starších amerických filmů zase všichni známe typické hranaté sedany z osmdesátých let. A i v Kmotrovi, odehrávajícím se ve 40. letech, jezdí žluté taxíky. Dnes je pomalu nahrazují krabicoidní dodávky - ale pořád jsou typicky žluté. Pojďme se podívat na historii téhle tradice.

PŘEČTĚTE SI: 

Začalo to elektřinou

Dnešní hybridní taxíky nejsou nic nového. Je to jen poloviční krok zpět k těm úplně původním. Na začátku století totiž po New Yorku jezdily taxíky plně elektrické, provozované společností Electrobat. V roce 1907 však většinu z nich zničil požár a navíc začala narůstat konkurence v podobě moderních, spalovacím motorem poháněných vozidel. Ironické, že?

Benzín přebírá otěže

V roce 1907 dovezl Harry N. Allen 65 benzínových automobilů z Francie a založil společnost New York Taxicab Company. Ta se rychle rozrostla a provozovala nakonec až 700 vozů, nakonec ale zkrachovala. Její místo postupně zaujalo několik podobných firem.

Automobilky se přidávají

Ve dvacátých a třicátých letech si newyorských taxíků coby zajímavého a stále rostoucího trhu všimly velké automobilky. Své flotily drožek měly například General Motors nebo Ford. Někdy v té době začínají být taxíky žluté, protože žlutá je nejlépe vidět.

Nástup Checkeru

Nejúspěšnější společností, provozující newyorskou taxislužbu, se však brzy stala společnost Checker Taxi Company. Ta původně provozovala taxíky a neměla vlastní výrobu, později se řadou odkupů a sloučení společností spojila s firmou, která si začala říkat Checker Motors.

Medailony krotí konkurenci

V době hospodářské krize se na taxikařinu jako cestu k alespoň nějakému živobytí vrhalo čím dál více lidí. Výsledkem byl přebytek taxíků a mnohdy nevybíravé taktiky konkurenčního boje. Město se proto rozhodlo omezit počet taxíků na 16 900 vydáním licencí, k nimž přidělovali tzv. "medailony".

Legenda jménem Marathon

Po řadě modelů, které už dnes patří do říše zapomnění, přišla Checker Motors v roce 1958 s novinkou jménem Marathon. Velký sedan s na svoji dobu velmi jednoduchým designem, primitivní konstrukcí a velkým důrazem na odolnost se prodával i jako civilní vůz. Většinu jeho zákazníků ale tvořili taxikáři.

Povinná žluť

Omezení počtů taxíků v třicátých letech a jeho nedostatečné navyšování vedlo k tomu, že části města nebyly taxislužbou dostatečně obsluhovány a vznikala poptávka po nelicencovaných drožkách. Pro snazší rozpoznání legálních taxíků bylo proto nařízeno, že všichni držitelé medailonů musí svoje vozy nalakovat na žluto.

Drsné roky

Být newyorským taxikářem v 70. a 80. letech nebyl žádný med. Přepadení a vraždy byly téměř na denním pořádku a taxikáři začínali proti rizikům svého povolání hlasitě protestovat. Tradiční Checkery doplňovaly moderní sedany té doby. 

Perlička: Jedním z typických taxíků byl midsize sedan Dodge Coronet (na obrázku dole). V podstatě šlo o čtyřdveřovou verzi muscle caru Charger.

Éra hranáčů

Potíže se zločinností přetrvávaly, stále častější byly přepážky mezi řidičem a cestujícím. Většinu aut tvořily hranaté sedany Chevy Caprice a Ford LTD Crown Victoria, které máme tak dobře zažité z filmů. Většinu řidičů tvořili imigranti, jako ten z filmu Noc na zemi od Jima Jarmushe.

Všude samé Fordy

Když v roce 1996 skončila výroba Chevroletu Caprice, zůstal celý trh s policejními vozy a taxíky konkurenčnímu Fordu Crown Victoria. V roce 2001 Ford tuto pozici ještě posílil zavedením prodloužené verze s větším prostorem na nohy cestujících vzadu.

Checker odchází...

Výroba Checkerů skončila v roce 1982 a na začátku 90. let už zůstaly ve službě jen dva kusy. Jejich majitelé soupeřili o to, kdo déle vydrží a stane se tak provozovatelem posledního Checkeru ve městě. Vítězem se, o jeden měsíc, stal Earl Johnson a jeho "1N11".

... hybridy přicházejí

V roce 2005 byly pro provoz taxislužby schváleny i hybridní vozy. Starosta Bloomberg jimi chtěl do pěti let nahradit všechny staré taxíky, ale narazil na odpor řidičů, kterým se nelíbily pořizovací náklady. Přesto se v ulicích objevily spousty hybridních SUV Ford Escape a dalších hybridů, samozřejmě včetně Toyoty Prius.

Konec viktoriánských časů

V roce 2011 ukončil Ford výrobu platformy Panther, která byla kromě Lincolnu Town Car základem také pro Ford Crown Victoria. O čtyři roky později mají ale staré "Viktorky" v taxislužbě stále velké zastoupení. Mnoho taxislužeb si je dokonce nakoupilo "do zásoby".

Taxi zítřka

Městská komise pro taxislužbu chtěla opět docílit jednotného vozového parku a vypsala výběrové řízení na "Taxi zítřka". Do finále se dostala trojice dodávek - jedna turecká, jeden upravený Ford Transit Connect a podivná krabice jménem Nissan NV200. Vítězem se stal Nissan a jeho dodávky mají začít jezdit co nevidět.

Dočkáme se ještě někdy ikonických taxíků? Může snad být nadějí MV-1, aneb jakási novodobá obdoba Checkeru - ošklivá, ale praktická a s osobností?

Vojta Dobeš

Vojta Dobeš

Automobilový novinář, který o amerických autech nejen píše, ale také s nimi jezdí. S oblibou provokuje svými názory nejen na auta.

Všechny články autora