Vlastnímu sobotnímu festivalu předcházela řada přidružených akcí (nepočítaje tradiční páteční divokou pitku nedočkavých návštěvníků).
Zájemce o střelbu z westernových zbraní uvítali profesionálové na nedaleké střelnici, kde bylo možno prověřit revolvery, předovky i winchestrovky. Kupodivu, většina gringů měla proklatě dobrou ránu. Bum, bum, bang, bang!
Nostalgie starých LP obalů
Krása vinylových desek se jmenovala vernisáž v sále kulturního domu Sněženka a název byl naprosto přesný – tolik nádherných obalů klasických vinylových alb jsem viděl naposledy na černé burze v Praze na Letné, někdy v osmdesátých letech: kulatý kartonový stříbrňák E Pluribus Funk od Grand Funk Railroad, vstávající figury Jethro Tull v leporelu vnitřního obalu alba Stand Up!, „peněženka“ a bankovky Cooperova elpé Billion Dollar Babies, ruská mutace alba Zepelínů, mraky singlů a spousty dalších lahůdek by se daly prohlížet a hodnotit („Jé, tohle jsem kdysi měl a já blbec to prodal“ a podobně) snad donekonečna. K prohlídce dodal nejmenovaný sponzor i chutné masné pamlsky, točené pivo bylo za rohem… Zkrátka, málem ráj!
Proradný Jižan to schytal
Z vernisáže nás ovšem odvábil začátek vlastního festivalu, který se tentokrát konal pod střechou – v kulturním domě Sněženka. Intro zařídil Klub westenových střelců Sedlnice s hranou scénou z ozbrojeného střetu Jižanů a proradných Yankeejů a dle historie byl hrdý Jižan (Pepík Kulatý) symbolicky poražen a zabit (naštěstí, o pět minut později spolu všichni aktéři živí a zdraví pózovali pro fotografy).
Za kapely zahájil pod plátnem s výjevy z americké občanské války zmíněný Stetson a po něm už nastoupila další kapela - Bio Massa z Brna. Chytrá, dobře zahraná současná muzika, byť žánrově trochu mimo ducha festivalu. Ale žánrovou pestrostí jsou Whiskey & Fazole proslulé. Tož, dobré.
Náledující Bratři Mičolové z Rožnova pod Radhoštěm (oba ex-Steson) hráli a zpívali na hotový hudební podklad od Bacha po Vlacha, respektive od Mišíka po Kiss, ale šlo jim to. A fakt dobře zpívali!
Krnovsko–opavští Country Gang slibovali moderní country, ale zůstalo spíš u té tradiční. Staří bardi hráli dlouho, se svatým nadšením a podařilo se jim ze sálu odpudit většinu návštěvníků. Proč ne, byl přeci krásný letní večer.
Leonu Šenkovou možná pamatujete z televizní soutěže Superstar, kde se prezentovala jako rockerka. V jejím vystoupení na festivalu se z rocku stala krotká záležitost a Leona nás zlobí svojí muzikou spíš jen na oko. Leona je ale bezvadná holka, která za to umí vzít nejen na pódiu, ale i hospodě.
Polský Jan Manson Band potvrdil svoji výtečnou reputaci a předvedl zcela profesionální výkon. Jižárna na polský způsob byla skvělá. Jan je navíc příjemný chlapík. Neměli to z Polska daleko a tak doufám, že je brzy uvidím na nějaké podobné akci u nás. Nezbývá, než doporučit – zaprašam!
Poslední vystupující - ostravský Firedog, po roce opět nezklamal a s burácejícím Harleyem přivezl do sálu svoji oplzlou show, plnou (mírně řečeno) korpulentních tanečnic, skoronahých otroků na vodítku, řepáka hrajícího na lopatu, živou Sochu svobody a další obskurity. Ale pozor – tuto morbidní podívanou doprovází výtečná, zkušená kapela s bigbítovým zvukem, zdobeným odstíny francouzského šansonu a jižanským šmrncem. Firedog jsou zkrátka fenomén a musí se vidět! Pokusil jsem se je přivézt i do Pardubic, domovského města Radia Dixie na veřejný koncert, ale Velký šéf mi po zhlédnutí jejich koncertního DVD tenhle nápad rychle zatrhnul s tím, že to není nic pro děti, těhotné ženy a počestné občany. Nevadí, představím je brzy v nějakém domovském klubu. Pardubice, těšte se na Firedog, budete zírat a močit krev!
DÁREK K NAROZENINÁM
Kromě oficiálního programu se konala řada doprovodných akcí – zahrát přijel fenomenální osobitý bluesman Martin Chik, nepochybně budoucí velká bluesová hvězda, své vzkazy mohli všichni uložit do improvizovaného hrobu Johnnyho Wintera, který byl vykopán vedle sálu u mocného stromu, ozdoben i replikou kytary. Na kupu dalších doprovodných událostí (třeba výborný fazolový guláš) jsem nevděčně zapomněl – to asi to vypité pivo.
Whiskey & Fazole 2014 by nemohly vzniknout bez milovníka dobré muziky a majitele velkého laskavého srdce, Pepíka "Kulače" Kulatého, který vše již pošesté pořádal a jako dárek ke svým dožitým 60. narozeninám nám všem nadělil vstup na tuto událost zdarma.
"Pepíku, díky, a už se těšíme se na další ročník festivalu Whiskey & Fazole 2015. Jistě nám, připravíš opět něco dobrého na zub, pro uši a pro duši!"
Petr Jirásek
Průměrný běloch, heterosexuál a konzervativní pivař. Svou bezmeznou náklonnost k americké muzice ukájí jako dramaturg Rádia Dixie.
