Neboj se, Harley-Davidsone, nový Indian Scout ti zákazníky nepřebere

Neboj se, Harley-Davidsone, nový Indian Scout ti zákazníky nepřebere

Indian nebo Harley? Souboj vodníků – Scout proti Night Rodu a jedna Dyna Street Bob navrch.

Dolů

Nový přírůstek do rodiny nedávno úspěšně znovuzrozené značky Indian byl v souladu s tradicí nazván historickým jménem Scout a od prvních zveřejněných fotografií je předmětem vášnivých diskusí mezi motocyklovými nadšenci. Zajímavý design kombinující nostalgický retro look s moderní technikou, především s vodou chlazeným zcela novým V-twin motorem o obsahu 1133 cm2, slavné jméno, „zajímavá cena“, to vše podněcuje spoustu otázek. Je nový Indian srovnatelný s některými modely svého konkurenta Harley-Davidsonu nebo je to spíš americká odpověď na záplavu technicky dokonalých, leč velmi často příliš sterilních strojů japonské velké čtyřky? Pro koho je nový Scout vlastně určen a především jak se na něm jezdí?

HD Wide Glide Low Rider - Amerika se vším všudy

S čím ale nového, menšího z rodiny Indian porovnat? S malým Harleyem pro mladé? Nová harlejácká sedmsetpadesátka made in India je sice taky vodník, ale stojí jen půlku toho, co Scout a její zpracování tomu taky odpovídá. To by byla nefér soutěž. Sportster 1200 už je Scoutu přeci jenom blíž, ale porovnávat zcela nově vyvinutého Indiana s motocyklem, který se hrdě hlásí ke svému původu hluboko v padesátých letech minulého století, to nemá logiku. A ani cenově to nesedí, Sportstera pořídíte (podle zvolené verze) o 50, ale i taky téměř o 100.000 Kč levněji. Podle našeho názoru je Indianu Scout z nabídky Harley-Davidsonu nejblíže modelová řada Dyna Glide a to jak cenově, tak celkovou filozofií i předpokládaným použitím motocyklu.

Takže jsme si ke zcela novému stříbrnému Scoutu zapůjčenému od pardubického dealera Indianu, společnosti Indian 1901 Pardubice s.r.o., přibrali taktéž zcela nový klasický Harley-Davidson Dyna Street Bob ze zastoupení HD Troja s.r.o.Hradec Králové. A aby nám nechyběl ani moderní harlejácký vodník, poprosili jsme o spolupráci našeho kamaráda Majka, který dorazil se svým HD Night Rod z roku 2007. Spolu s naším dvorním testovacím jezdcem Petrem Brábníkem všechny tři motocykly řádně provětrali…

Krasavci. Zleva Scout, Street Bob a Night Rod

Radio Dixie: Tak co hoši, jaké jsou vaše první dojmy? Jak jezdí Scout?

Petr: Ty bláho, ta věc je na mě prostě malá. Scout je pro lidi do 180cm, pro kohokoliv vyššího vycházej řídítka přesně do kolena. Prostě je to malá motorka pro malý nebo průměrně velký lidi. A zásadní rozdíl je, že když na to sedneš, tak u obou hádéček zasedneš DO motocyklu, kdežto u Indiana nasedneš NA motocykl. 
Majk: Přesně, sedíš NA motocyklu, ale za chviličku už nevíš, jak si máš sednout.
Petr: Jo, 300 km bych na tom jet nechtěl. Prostor toho sedla je malej. Jinak jízdní vlastnosti jsou příjemný, do zatáček se chová neutrálně, brzdy brzděj krásně a plynule (exterémní situaci jsme nezažili), pérování není ani moc měkký, ani moc tvrdý, funguje na rovný i rozbitý silnici. Motor má lineární zátah, prostě žádný záludnosti, nikam se to nehrne. Na mě jako na staromilce to funguje možná až příliš sterilně. Ale líbí se mi, že motoricky je to sice neamerický, ale zpracováním je to Amerika na sto procent. Všechno je poctivý plech, plastu minimum.

Špičkové a hlavně poctivé řemeslné zpracování, super lak, prostě palec nahoru

Majk:  Rozložení hmotnosti, poloha těžiště, to je na Scoutu fajn. Vodí se strašně příjemně, jak pírko. Ergonomie výborná, prostě všechny ty věci jsou přesně tam, kde mají bejt a dělají přesně to, co mají dělat. Na mě osobně je to tak nějak moc hodný. Na rozdíl od velkýho Indianu Chief je Scout takovej moc hladkej, učesanej, všechno bezchybně funguje, až tě to skoro nebaví…
Petr: Nebál bych se říct, že je to motorka pro ženskou.
Majk:  Souhlas.
Petr: Je to motocykl pro začátečníka, pro někoho, kdo nemá moc najeto nebo kdo moc nejezdí. Ten člověk nechce žádnou záludnost a nechce se s ničím prát, nechce si nic dokazovat a zároveň chce mít unikátní věc, která bude skvěle fungovat. A nechce na tom jezdit žádný dálky. Sto kiláků max, pak pauza na kafíčko.
Majk:  Na cestu do Chorvatska to teda fakt není.
Petr: Možná s jiným sedlem, ale to už bys rozbil celej ten nádhernej design. Ten motocykl je prostě krásnej, lak super, ovšem to je otázka vkusu každýho z nás. Ale určitě by chtělo něco udělat se zvukem, ten je takovej nijakej. Určitě by pomohly laděný výfuky třeba z obrovskýho katalogu originálního příslušenství Indian, navíc ještě zvednou i výkon.

Posaďte na Scouta jezdce středního vzrůstu a rázem je všechno OK

Radio Dixie: Co ucítí člověk, který přesedne ze Scouta na Dynu? Připomínám, že máme v ruce tovární verzi Street Bob, která má navíc sání Screaming Eagle, otevřený výfuky a je naladěná na vyšší výkon u prodejce na motorové brzdě. Motor má 1690 cm2, výkon bude okolo 100 koní stejně jako Indian.

Majk: Určitě Dyna jde líp odspoda. Když za ní při rozjezdu vezmeš, tak máš pocit, jako by se chtěla trochu stavět na zadní, ten krouťák o sobě dává prostě vědět. To Scout neudělá. Ale jinak je akcelerace se Scoutem srovnatelná. Celkově mi Dyna přijde taková syrovější. Obrovskej rozdíl je ve vibracích, tohle je typický HD kladivo, pro někoho můžou bejt až nepříjemný. Nakonec proto máme ty nášivky „Vibrátor z Millwaukee“.
Petr: Na Dyně bych udělal jen pár úprav. Vyhodil bych zrcátka a dal tam jiný. V těchto „prodejních“ není nic kromě mých ramen viděl a ještě překážejí . Pak jinak přidělat zadní značku. To je šílený, jak to v malejch otáčkách chrastí, to koukáš, jestli ti nevypadly vložky z vejfuku, příšerný. A do vejfuků větší díry, i když tyhle jsou upravený, tak stejně by to mohlo znít líp. Jinak Dyna je po jízdní stránce velice podobná Scoutu, je to příjemný, nezáludný, nemusíš se s tím prát, pohoda.
Majk: Těch 300 kiláků na jeden zátah bych si na Dyně dal bez problémů, z těhle tří motorek je jednoznačně nejpohodlnější. K těm úpravám asi tak: tohle je klasickej Harley, tady se počítá s tím, že málokterej motocykl zůstane navždycky tak, jak opustil fabriku, takže ty zrcátka bych nějak moc neřešil.

HD Dyna Street Bob s doplňky Screaming Eagle

Radio Dixie: A co Night Rod? Má vůbec něco společného se svým vodou chlazeným kolegou od Indianu?

Petr: Ani omylem. Jen tu vodu v chladiči. Je to naprosto odlišná kategorie. A samozřejmě je to jinak i cenově. Night Rod není na pohodu.
Majk:  Já bych řekl, že to je jako kdybys přesednul ze slušně vybavený oktávky do americkýho muscle caru – třeba do Mustangu od Shelbyho. Jakejkoliv V-Rod je naprosto specifická velká mašina, je tam brutální síla, extravagance a s těma jízdníma vlastnostma se prostě smíříš a nebo právě tohleto chceš a proto jezdíš na V-Rodu.
Petr: Night Rod je dravec, on tě vyloženě nutí jet svižně. Ten motor si říká o to, abys na něm pelášil, kdežto na Dyně i Scoutu můžeš jet vyloženě rekreačně. Posez je taky jinej. V- Rod je víc jako dragster. A s tím souvisí i chování do zatáček, musíš ho tam prostě sklátit. Fyzicky silou ho musíš přemluvit, přeprat. Každou zatáčku si musíš vybojovat.
Majk: Dyna i Indian si tam lehnou sami, stačí tam dát rameno nebo přenést trochu těžiště a seš tam.
Petr: Pro mě osobně je ale tohleto to pravý. Night Roda beru!
Majk:  Dát Night Roda do ruky někomu, kdo nemá fakt naježděno, tak je průser. Nejspíš si velice brzo rozbije držku. Manželka ho strašně chtěla, tak si na něj sedla, ujela snad 500 metrů, dala si dvě zatáčky a dost. Prostě fyzicky to nešlo. Moc těžký a divoký.
Petr: Pro začátečníka nebo pro ženskou to fakt není.
Majk: Mně osobně ten souboj s Rodem vyhovuje, já to mám rád, mě to baví. Ale na pohodový cestování jednoznačně volím Dynu. Bágl za sebe a hurá. Rod je o adrenalinu, je to permanentní boj s motorkou, tam neodpočíváš. Je to neskutečně povedenej motocykl, silnej, agresivní, nebál bych říct, že je to konkurence všem těm Hayabusám a tak, prostě když si to chceš fakt užít, jet a nemít plastovej kelímek.

Majk a jeho Night Rod

Radio Dixie: Pro jaký lidi jsou podle vás tyhle tři motocykly určený? Začneme V-Rodem.

Petr: Zkušenej vyježděnej člověk, kterej má rád agresivní sportovní jízdu a chce zároveň to jméno, unikátní techniku, prostě celej ten ksicht.
Majk:  OK. A pokud si to koupí nějakej machýrek, tak se na tom velice rychle pomlátí. A teprve pak se to většinou dostane do těch správných rukou. Já jsem tohohle Night Roda koupil přesně takhle, když měl najeto necelých 1500 mil, protože to někdo nezvlád. Ta motorka na něj byla buďto moc silná nebo prostě tenhle styl jízdy neměl rád, tak se jí zbavil. Samozřejmě poté, co ji lehce nabořil. Cena byla zajímavá, tak jsem po tom hnedka skočil a jsem hrozně spokojenej. Já nemám rád moc hodný motorky. Noviny si můžu číst doma, ne na motorce.

Radio Dixie: Dyna, to je takovej zlatej střed, zdá se…

Petr: Univerzální věc. Jak na cestování, tak za ní můžeš zatáhnout, obsah to má, jede to, když jí budeš chtít naložit, tak jí naložíš.
Majk:  Ten obsah tam prostě je a ten ničím nenahradíš. Souhlas. Rozhodně nejpraktičtější z těhle třech motocyklů. Přímo z fabriky jí můžeš koupit ve spoustě variant, na jakýkoliv úpravy a stavby je nejjednodušší, je to prostě nejdostupnější velkej Harley a vyladíš si ho přesně k obrazu svému.
Petr: Což platí i o zvuku, kterej z těch výfuků nakonec půjde.

Modelová řada HD Dyna Glide, konkrétně model Street Bob 2015, může vypadat i takhle.

Radio Dixie: To hlavní nakonec. Co Indian Scout?

Petr: Rozhodně to není žádný spotřební zboží. Není to úplně začátečnická motorka už kvůli ceně, nevyžaduje to skutečně protřelýho a zkušenýho pilota jako třeba V-Rod. Je to velice příjemnej motocykl pro radost, nemusí na to bejt dvoumetrovej chlap, krásně a lehce se to vodí, díky tomu, že je to vodník, tak nemá a ani nemůže mít tu charakteristiku HD, proto osloví zase úplně jiný zákazníky. Jejich širší škálu.
Majk:  Je to víc podobný takovýmu tomu průměrnýmu motocyklu v dobrým slova smyslu samozřejmě, žádný extrémy nahoru ani dolů. Není to jen pro ty velký bikery, ale spíš pro lidi, kteří si třeba poprvé v životě koupěj novou motorku, v hlavě nejsou takový ty typický motorkáři, ale chtějí prostě něco stylovýho pro radost. A tohle je značka. Velkej Indian Chief je pro ně zbytečnej, protože nechtějí jezdit ty dlouhý štreky nebo je na ně prostě moc velkej a třeba i drahej.
Petr: Scout je motocykl na nedělní odpoledne na výlet. A když pojedete s partou, tak to udělá parádu třeba mezi café racerama a neztratí se ani mezi harlejářema.
Majk:  Rozhodně v davu nezapadneš.

I Scout se dá samozřejmě upravovat. Dokonce i do podoby připomínající druhoválečné indiany. Inu, proti vkusu žádný dišputát, jak praví klasik.

Radio Dixie: Existuje tedy v nabídce Harley-Davidsonu vůbec motocykl, který by byl přímý ekvivalent Scouta? Protože jak vás tak poslouchám, tak V-Rod to není ani náhodou a Dyna Glide taky moc ne.

Petr: Není. Nenajdeš nic srovnatelnýho, což je ale dobře. Scout je podle mě kategorie sama pro sebe. Není postavenej jako alternativa nějaký modelový řady HD. Velkej Chief jo, je to furt to samý dunivý americký železo, ten pocit je stejnej. Klapneš tam jedničku a ozve se ten samej kovovej zvuk jako u HD, je to prostě americký každým coulem. Scout je technicky dokonalej, ale tý Ameriky už tam není tolik jako u Harley-Davidsonu.
Majk: Přitom Scout je ve Státech obrovskej prodejní hit, ale zajímavý je, že to tam nekupujou harlejáci, ale lidi, co chtějí motorku, o HD vůbec neuvažují, ale zároveň nechtějí japonce. Chtějí domácí, americkej výrobek. Ale zase aby to mělo koule vedle HD, tak si nekoupěj Victory.
Petr: Přesně. Já to jako konkurenci k Harley-Davidsonu taky vůbec nevnímám. Ten, kdo chce HD, protože prostě chce všechno to, co je s harleyema spojený, ten si Scouta nikdy nekoupí. Tohle si koupí někdo, kdo chce krásnou a dokonale po japonsku fungující věc, která je made in USA a má svoji vlastní specifickou image a historii. Ale nesmí měřit víc než 180 čísel.

Takže závěrem nezbývá než konstatovat, že Indian Scout je nádherný a skvěle fungující motocykl, který si v motocyklovém světě vytvořil svoji vlastní, s ničím jiným nesrovnatelnou kategorii. Co víc chtít? No, kdyby se vzal ten motor, pořádně se mu nabrousily zuby a kolem něj by se postavilo něco jako právě V-Rod, možná by hoši od Harleye lehce znervózněli… Ovšem Petr i Majk by určitě vrněli blahem.

Za zapůjčení testovaných motocyklů děkujeme Majkovi a společnostem Indian 1901 Pardubice s.r.o. a Troja Moto s.r.o. Hradec Králové

Fotografie: Radek "Caddy" Beneš a archívy výrobců


Petr Brábník

Petr Brábník

Jsem patriot, nacionalista a rebel. Mám rád motocykly s karburátorama, holky bez silikonu, pivo s pěnou a muziku naživo.

Všechny články autora