Nashville: Trnitá cesta ke slávě

Nashville: Trnitá cesta ke slávě

Kdo někdy nesnil, že bude jednou slavný zpěvák vyprodávající koncertní haly a spolupracující s hudebními legendami? Jak můžou vypadat světlé i temné stránky života hudebních hvězd?

Dolů

Tohoto tématu se chytli tvůrci amerického seriálu Nashville, který je stvořen z osudů fiktivních country umělců. Premiéru měl tento seriál na americkém kanálu ABC 10. října 2012 a měl skoro 9 miliónů diváků. Pilotní díl sklidil veliký úspěch i u kritiků a celkově je seriál nominován na spousty televizních cen. Co je na něm tak úžasného?

Příběh zamotaný do tří linek

Rayna je legendární country zpěvačka, avšak její úspěch s přicházející mladou generací upadá. Tu má totiž pod kontrolou Juliette, hvězdička, pro niž je intrikaření denním chlebem. Bohužel nikdy nenavštívila Bluebird Cafe. Podnik podporující mladé umělce a který navštěvují nejen hudební producenti, ale i hvězdy nashvillské country muziky.

Každý díl je koncipován do několika dramatických linek, ze kterých postavy plynule přecházejí podle toho, kdo se právě s někým baví a kdo ne. Tvůrci však dodržují výše nastíněné tři linie. První série sleduje snahu Rayny dostat se zase na přední žebříčky v prodeji svých písní. S tím ji má pomoci turné Juliette, na které se protlačí. Jak Raynina sláva zase stoupá, Jullietina postupně klesá. Problémy v osobním životě se protlačí na veřejnost a ona se snaží vydobýt své fanoušky zase zpět. Mezitím sledujeme, jak mladí umělci usilují o své místo na planetě country music a splnění snů. Že to není cesta posypaná růžovými květy, ale že je zarostlá ostružiním, nám je vcelku jasné. Situace se vyhrocují v druhé sérii. Na životní změny je kladen větší důraz a jsme svědky vzestupů i pádů hlavních hrdinů. Díky tomu je druhá série pro diváky zajímavější, jelikož si konečně nacházejí k postavám vztah a prožívají jejich osobní krize více než v předchozí první sérii. Ta měla spíše funkci seznamovací, jak s prostředím hudební branže, tak samozřejmě i s hrdiny. Vidíme tedy více slz, hysterických záchvatů, romantických chvil a odhalené kůže.

NashvilleDruhá série válcuje první

Jak již vyplynulo, druhá série je oproti první lepší nejen díky ději, ale i v ostatních složkách jako je scénář, kamera a herecké výkony. Z postav konečně vyjde i nějaké to životní moudro, konečně jen tak zbytečně netlachají a dokonce, když chcete na chvíli odejít, musíte si seriál pozastavit, jelikož by vám opravdu mohlo něco důležitého ujít. Z první série máte pocit, že kamera postavy pouze sleduje, z většiny procent je statická a nenabízí moc zajímavých pohledů. Tvůrci se však asi poučili a druhá série je z vizuálního hlediska o hodně zajímavější. Kamera se stává díky detailům, nájezdům a celkové propracovanosti divákovým okem a vtáhne vás automatiky do děje. S tím souvisí i střih, který obrazu dodává na Vyplňte alternativní text přirozenosti. Jelikož je děj druhé série dynamičtější, zrychlil se i střih a nenásilným způsobem určuje tempo jednotlivých dílů seriálu. Díky životním krizím, které se postupem času stávají závažnějšími, mají postavy více prostoru pro vyjádření svých emocí. K dokonalým úsměvům a pokrčeným čelům přidávají i další škálu výrazů vyjadřujících, že nejsou vystřiženi z dokonalého světa úspěšných lidí, ale jsou i normální smrtelníci, jako ti, kteří sledují jejich osudy před obrazovkou.

I když by se to nemuselo zdát, právě to, že jsou postavy napsané tak, že se zdají mírně nedotknutelně, je největší chyba seriálu. Principem každého audiovizuálního díla je to, že si divák najde v ději či v postavách něco jemu blízkého. V seriálu toto platí dvojnásob. Osudy, jež hrdinové žijí by měli být divákovi natolik blízké, aby si další týden znovu sedl k obrazovce. Tato zákonitost v Nashvillu moc nefunguje. Většina z nás nejsou skoro vysloužilé nebo právě stojící na vrcholu hudební hvězdy, což z této linie dělá tak trochu vycpávku seriálu. Předpokládám totiž, že tvůrci kladou důraz na rozjíždění kariér mladých Bluebird Cafe hvězd, snaží se přes ně ukázat trnitou cestu showbyznysu a přes tuto dějovou linii budou útočit na mladé diváky, hledající si právě svou životní cestu.

Celkové hodnocení seriálu je však kladné. Poměr mezi dějem a hudebními vložkami je vyrovnaný. U druhé série se člověk málokdy nudil a dokonce byl i zvědavý, jak to bude pokračovat dál. Příjemným zpestřením jsou i záběry na velká americká auta a lesknoucí se kytary. Písničky v seriálu jsou chytlavé, což dokládá i úspěch dvou vydaných soundtracků. Právě kvalita textů, hudby a pěveckých výkonů vyvolají u člověka, majícího rádo country, pocit, že další díl musí sledovat ve dvou. On a jeho kytara.

Žánr: hudební drama
Televizní stanice ABC
Od 10. 10. 2012
Počet sérií: 2
Počet epizod: 35
Režie: R.J. Cutler
Scénář: Callie Khouri
Herci: Connie Britton, Hayden Panettiere, Eric Close, Jonathan Jackson, Robert Wisdom, Powers Boothe, Judith Hoag, Kimberly Williams-Paisley, Chloe Bennet, Burgess Jenkins, Daniel Buran, Madison Lintz, Gregory Alan Williams, Tim Soergel