Devětasedmdesátiletý hudebník vydal na podzim desku Rock & Roll Time. Mezi hostujícími hudebníky na jeho novém, jedenáctipísňovém albu, najdete další známá jména: Keith Richards a Ron Wood z Rolling Stones, Neil Young, Derek Trucks a mnozí další. Lewis stojí na obalu desky příznačně před budovou, kde jeho kariéra započala: před Sun Studiem v Memphisu. Rock & Roll Time otvírá stejnojmenný song, nesoucí se překvapivě téměř v duchu country balady, působí příjemně a uvolněně. Na rozjezd byste čekali spíše pořádný rock´n´roll, ale na ten přichází řada až později.
Ne nadarmo se Lewisovi přezdívá „zabiják“. Že to sedí beze zbytku, se můžete přesvědčit hned v dalším honky tonk rockin´ songu se jménem Little Queenie. Podobné rytmické vlnění popadne člověka i při poslechu Stepchild. I když je to spíše houpavé blues, než rock´n´roll, poslouchá se nadmíru dobře. Při poslechu alba zaujme i další povedený kousek Mississippi Kid. Možná ani tak nepřekvapí fakt, že uslyšíte cover verzi známého songu Johnnyho Cashe, Folsom Prison Blues, způsob interpretace však ano. Lewisův zpěv i hra na klavír znějí stále skvěle. Nezpívá už tak divoce a dravě jako za mlada, upřednostňuje polohu klasické honky tonk, která mu dobře sedí – až máte občas pocit, že zní jako velký Hank Williams.
Zdá se, že s muzikanty je to jako s vínem. Čím zralejší a starší, tím lepší.
- http://jerryleelewis.com/
- Foto (c) Wikipedia.en
