62.díl southern rockového speciálu Hurá na jih má dnes komplet celý na hrbu Dališ a Pavel Hartl s Jirkou Petrů tak mají prostor k načerpání další inspirace pro svá povídání. Po tradiční krátké Drbárně dnes neuslyšíte žádné povídání s hostem, neboť hosté krátkodobě došli. Operativně jsme tak zařadili povídání o české southern rockové legendě. Ano, nebojme se toho přirovnání. Tou kapelou je totiž PUMPA!
Leader a kapelník Pumpy Michal Němeček
Dališova Drbárna
Plzeňská kapela Big Boy Band finišuje s dokončováním svého prvního oficiálního alba Outlaws. V únoru jsme tady odehráli první sing Tornádo a dnes tu máme druhý singl Bad Motherfucker s hostujícím Matějem Ptaszkem na foukačku. Protože mám na dnešní Hurá na jih spoustu témat i materiálu, tak v pořadu samotném tahle písnička zatím nebude, ale dáme si ji ve videoverzi.
Ikona jižanského rocku - skupina Lynyrd Skynyrd - nabízí fanouškům lautr nový song. Autobiograficky laděná písnička se jmenuje stejně jako aktuální rozlučkové turné kapely, tedy Last of the Street Survivors a shrnuje dlouhou hudební kariéru Lynyrd Skynyrd. Napsali ji společně Johnny Van Zant, Gary Rossington, Rickey Medlocke a Tom Hambridge. Kritika, i z řady domácích fans, je na ni dost drtivá, ale já jsem tolerantní. Co byste taky pořád od těch veteránů chtěli za zázraky…
V současnosti raketově stoupá popularita americké kapely Larkin Poe. Původně si dvě sestry Rebecca a Megan Lovellovy říkaly Lovelly Sisters a hrály víceméně folkovou muziku. Později přitvrdily a dnes směle ve dvojici, nebo i se svou kapelou, konkurují bluesrockovým hvězdám. Larkin Poe měly letos v květnu hrát u nás v Lucerna Music baru, ale koncert byl ze známých koronavirových důvodů přeložen na 2.3.2021. Ale pozor!!! 1.5.2020 by měla kapela vydat své už páté album Self Made Man, i když jiné zdroje uvádějí termín vydání až 12.6.2020. Ono je to celkem jedno, obzvláště když některé ukázky jsou k dispozici už dnes.
Minulý týden v pátek 24.4.2020 vydali The Steepwater Band z amerického Chicaga nové album Turn Of The Wheel. V době, kdy nahrávám tento pořad, mám k dispozici pouze krátké promo video, které najdete pod tímto odstavcem, ale u kapely The Steepwater Band se ještě chvilku zdržím a použiju krásný oslí můstek. V roce 2017 totiž chlapci hráli na našem fesťáku v Kolíně.
Za normálních okolností bych tady dnes dělal propagaci letošního ročníku tohoto Southern Rock & Blues festivalu, ale realita je jiná. Zhruba před týdnem jsem musel celý festival z důvodu přetrvávající karantény zrušit a na zmar tak vyšla obrovská hromada práce, starostí a zařizování.
Dališ se Steepwater Bandem
Mělo vystoupit pět domácích a čtyři zahraniční kapely … a nic. Bohužel. Život jde ale dál a já už nosím v hlavě plány na Southern Rock & Blues Kolín 2021, kdy by měl proběhnout už desátý, tedy jubilejní ročník. Jestli plány vyjdou, bude to pecka. Tady teď máte krátké, ale hezké promo video na nové album The Steepwater Bandu.
Jižanskej rock nikdy neumře. Hell yeah! Poslední novinkou v nabídce naší vidlácké značky DixieGear - Original Redneck Outfit je dvojice triček právě s tímhle motivem. Na eshopu DixieGear.cz je najdete v pánské i dámské verzi.
Pumpa ještě stále pod tlakem
Před několika lety jsem napsal profilový článek o naší domácí špičkové kapele Pumpa, která se od samého začátku cíleně snaží hrát tu více, tu méně southern rock. Ten článek tady tehdy na webu Radia Dixie nenašel uplatnění v plném znění, ale vyšla aspoň jeho zkrácená podoba. S kapelníkem Pumpy Michalem Němečkem jsem si povídal v 9. díle pořadu Hurá na jih, což jsou všechno už hodně vousaté a prachem zapadané záležitosti. Tak jsem si řekl, že neuškodí, obzvláště když momentálně nemáme v zásobě žádné další povídání s hostem, že můžu zrecyklovat starý materiál o Pumpě a v podobě plnohodnotného pořadu nabídnout našim posluchačům.
Michal Němeček se narodil v hudební rodině. Maminka zpívala swing mimo jiné i s orchestrem R.A.Dvorského a otec hrál na saxofon jazz. Hudba byla doma všudypřítomná a v šesti letech začal Michal chodit do „lidušky“ na obor klasická kytara. Jak prozíravé! V polovině šedesátých let už Michal propadl beatové hudbě. Z Rádia Luxemburg se daly poslouchat písničky zahraničních, hlavně západoevropských a případně i amerických skupin, a tak mezi jeho oblíbence patřili hlavně Rolling Stones, Yardbirds a John Mayall. Z domácích kapel pak Olympic, Matadors a Rebels.
Michal Němeček
Na gymnáziu dochází k zakládání prvních skupin, které ale nikdy neměly dlouhého trvání. První kapely, které stojí za zmínku, byly Alternativa a Kramle. Pak ale přišlo jaro 1981 a v něm se Michal Němeček potkal s Antonínem Smrčkou a Janem Seidlem. Všichni tři mají jasno, co a jak by chtěli hrát. Jižanský rock a bluesrock jako ZZ Top, Lynyrd Skynyrd a Johnny Winter. Odvážná myšlenka, obzvlášť když si uvědomíme, že tohle všechno se odehrávalo v letech reálného socialismu, nebo chcete-li komunistického temna.
Sestava Němeček – kytara + zpěv, Smrčka – baskytara a Seidl – bicí je první oficiální sestavou Pumpy. Odehrála několik vystoupení a vydržela až do podzimu 1981, kdy došlo k první výrazné změně. Jana Seidla vystřídal za bicí soupravou Jiří Horálek a objevili se dva noví muzikanti. Horymír Vávrů s druhou kytarou a samostatný zpěvák Zdeněk Barták. Tahle sestava začala sklízet první úspěchy.
Pumpa na Beat salonu 1982
Tím opravdu prvním výrazným zářezem, o kterém se dost psalo, bylo v roce 1982 2. místo v hodnocení poroty na prvním ročníku Beat salónu a 1. místo v téže soutěži v hodnocení publika. Michal Němeček pak dostal ještě diplom a cenu pro nejlepšího kytaristu. Pro neznalé doplním, že Beat salon byla postupová soutěž amatérských kapel a z mnoha zúčastněných se do finále probojovaly čtyři nejlepší. Taková bigbíťácká Porta trošku.
Po úspěchu na Beat Salonu se o Pumpě začíná mluvit čím dál tím víc a objevují se i články nejen v denním tisku a týdeníku Mladý svět, ale také v hudebním měsíčníku Melodie. Vedle Žlutého psa je Pumpa druhou kapelou, která cíleně hraje southern rock, ale na rozdíl od Psa má docela štěstí s neutrálně vymyšleným českým názvem (podle skladby The Pump od Jeffa Becka). To Žlutý pes, alias Tomahawk, alias Hudebně zábavná skupina Ondřeje Hejmy, to měl v tomto směru pestřejší a hlavně komplikovanější. Oč jednodušší to měla Pumpa s názvem, o to složitější to bylo s udržením personální stability kapely. Neuplynul prakticky žádný rok, aby nedocházelo k výměnám muzikantů na všech postech kromě jediného – první kytary kapelníka.
Pumpa v roce 1982
Většina změn byla vyvolána snahou jednotlivých muzikantů uživit se hudbou a to šlo dost těžce. Buď hráli v několika kapelách, anebo se nechali zlanařit do skupin a souborů s profesionální licencí, které dostávaly za vystoupení vyšší honoráře než ty amatérské a hlavně razítko „svobodné povolání“ do občanského průkazu. Michal Němeček si ale tvrdošíjně držel svůj názor na hudbu, kterou chce hrát a tak mu jako kapelníkovi nezbývalo nic jiného, než trpělivě kapelu doplňovat a učit nováčky zaběhlý repertoár. Jak se později ukázalo, tato trpělivost se mu hodila a vyplatila i v dalších letech, protože změn ještě zdaleka nebylo dost.
Přes neustálý personální průvan Pumpa nepolevovala v koncertní činnosti. Už dávno to nebyla jen Praha. Vystoupení na tancovačkách a později i na samostatných klubových koncertech se konala prakticky po celé republice, Slovensko jako součást tehdejší federace nevyjímaje. Do konce roku 1989, kdy to u nás komunisti pod tlakem mnoha okolností definitivně zabalili, stihla Pumpa ještě dvakrát vystřídat baskytaristu (po Radku Křemenákovi se na tomto postu objevili Jan Drašnar a Miloš Landsman), Láďu Čepeláka u druhé kytary vystřídal v říjnu 1988 Pavel Gregor, aby pak po půl roce, po jeho odchodu, zůstal Michal Němeček se svou kytarou sám. Taky zpěváci se za zmíněnou dobu vystřídali dva. Nejprve Jindru Vobořila nahradil Dan Horyna a toho v říjnu 1988 Jan Tříška. Jeden rok byl řádným členem Pumpy i hudební publicista a hráč na foukací harmoniku Ondřej Konrád, který v létě 1986 vystřídal Pavla Císlera.
Srpen 1987 byl dokonce tak „výživný“, že se Michalovi pod rukama rozsypala celá kapela. Nejdříve na jaře 1987 Balcara zlanařil Katapult a v srpnu 1987 - pouhé dva měsíce po odchodu Křemenáka do kapely Odyssea odchází jeho nástupce Drašnar do doprovodné skupiny Jiřího Vondráčka Galapetr. To už bylo na Michala Němečka moc a dává Pumpu na rok a dva měsíce k ledu. Do podzimu 1989 stihla Pumpa nahrát tři singly a proniknout k posluchačům prostřednictvím velkých kompilačních alb Posloucháte Větrník 1, 2, 3 (Supraphon) a Rockový maraton (Panton)
Horký politický podzim 1989 otočil výhybku směřování naší země směrem k demokracii. Tím ale taky uvolnil ruce mnoha muzikantům, kteří se domnívali, že teď, bez stálého cenzurního dozoru, to půjde lépe a bude snazší se muzikou uživit. Kolotoč změn muzikantů u Pumpy se nezastavil. V lednu 1990 představuje Michal Němeček úplně novou sestavu a jen on sám pamatuje staré časy. Ani tato parta ale svému kapelníkovi dlouho nevydržela. Heslo „dobří holubi se vracejí“ potvrdili Pavel Gregor s druhou kytarou, Honza Drašnar s baskytarou a taky Honza Tříška za mikrofonem. Tahle sestava stihla za rok a půl jednak oslavit v roce 1991 desáté výročí existence Pumpy, ale také přispět dvěma svými písničkami na první kompilační výběr domácích southern rockových kapel Whiskey & Fazole. Vedle Hejmova Žlutého psa působí na této kompilaci Pumpa nejpřesvědčivěji, ale na paty oběma “zavedeným” kapelám už šlapou další, nejvíce mladý General Lee.
sestava Pumpy v době vydání alba W&F
V létě 1992 se Pumpa opět rozpadla, když Gregor s Drašnarem odešli za Petrem Roškaňukem do R-Force (sice krátký projekt, ale s velmi výraznou stopou v českém southern rocku). Michal Němeček byl z nastalé situace tak otrávený, že to opět, už podruhé, zabalil a na dva roky si dal pauzu. Předpokládám, že ty dva roky přesně neplánoval, ale v daném okamžiku neměl sílu dál bojovat s nepřízní osudu, vztahy mezi muzikanty a řešením všech organizačních záležitostí.
Pumpa 1989
Ty dva roky hybernace Pumpy od července 1992 do května 1994 ale nebyly zmařeným časem. Jednak si Michal řádně odpočinul, načerpal nové síly a uvědomil si, že bez toho svého bigbítu prostě nemůže být. Dalším z motivů byla výzva k natočení příspěvku na druhou kompilaci českých jižanských kapel Whiskey & Buráky. Tam prostě Pumpa nesměla chybět! K natočení písničky Tiše nesu kost se v dubnu 1994 sešla sestava, která se stala základem pro další fungování kapely. Byla opět postavena na Plzeňácích. K baskytaře se po letech vrátil Radek Křemenák, na bicí hrál Jiří Lang a za mikrofon se postavil Zdeněk Jakubec. Do stálé sestavy Pumpy, která zahájila oficiální činnost v květnu 1994, pak k bicí soupravě nastoupil Roman Krajdl. S jednou kytarou vydržela Pumpa jen půl roku a pak ji na dva roky doplnil Jirka Milota.
I když i v dalších letech docházelo taky k personálním změnám, prodlužovala se období stálých sestav. V roce 2001 pak musel pro „alergii na kov“ skoncovat s kytarou Tomáš Volek a na jeho místo nastoupil na 17 let Pavel Marcel.
V roce 1999 tvořili Pumpu tito muzikanti: odleva Michal Němeček – kytara, zpěv, Pavel Attel – bicí, Tomáš Volek – kytara, zpěv, Zdeněk Jakubec - zpěv a Pavel Císler -foukací harmonika. Chybí Jan Drašnar - baskytara
Za 39 let odehrála Pumpa stovky a tisíce koncertů. Pokud bychom počítali i ty odehrané „tancovačky“, tak bychom se blížili ke dvěma tisícovkám vystoupení. Je paradoxní, že takováto kapela, která sbírala úspěchy na mnoha soutěžích a festivalech a měla několik nahraných singlů i spoustu promo nahrávek, se dočkala prvního vlastního řádného CD až v roce 1999.
Vyšlo pod názvem Tak tradá, podle starého hitu kapely. Za léta broušení vlastního hudebního stylu je Pumpa jasně rozeznatelná mezi domácími kapelami už po prvních taktech a kytarových rifech. Tak jako klasici jihu Lynyrd Skynyrd mají svůj ostřejší protějšek v Blackfoot nebo později Molly Hatchet, tak domácí klasika – písničkový, z blues vycházející Žlutý pes nebo General Lee mají svůj tvrdší a rockovější protějšek v Pumpě. Pumpa nezapře inspiraci a oblíbenost AC/DC, ale současně drží tu boogie jižárnu s výbornými kytarovými dvojhlasy.
Velkým kladem alba jsou výborné a vtipné české texty (Potravní řetězec nebo Slabikář). Vedle rockových hitovek (Hodím si lano) jsou zde taky krásné balady (Kopej, kousej, Tak si nalejt dávám nebo Prozatím). Jako vzpomínku na staré časy si vydavatelská firma Popron vymínila na albu také dvě starší věci, které nemůžou chybět na žádném koncertu – prostě pumpácká klasika Otužování a Tak tradá. Skvělé je i stylové boogie s foukačkou a piánem Hurá na jih, které mě inspirovalo k názvu našeho hudebního speciálu a jehož prvních pár taktů, se svolením Michala Němečka, používáme jako naši znělku. Tady mátu tu nádheru celou.
V roce 2002 udělal Michal Němeček radost sobě i mnoha fanouškům. Vydal postupně 3CD : Ozvěny měly vyjít původně v r.1983 v Supraphonu a Parní pumpu mělo v r.1986 vydat nakladatelství Artia. Úředně-politický šiml oba projekty, jak jinak, nakonec zatrhl. Otužování, původně plánované na rok 1994, obsahuje šest skladeb z nedokončeného CD doplněných o dva singly a tři skladby z kompilací. Všechna tato tři alba má Michal Němeček stále k dispozici a stejně jako ty ostatní si je mohou zájemci objednat prostřednictvím webových stránek Pumpy.
Ani v dalších letech se Pumpě nevyhnuly odchody muzikantů, ale nikdy už nebyly tak masivní a fatální. V roce 2006 vystřídal Pavla Attela staronový bubeník Roman Krajdl a o dva roky později přišel místo Jakuba Jakubce basista Milan Bogo Lebeda.
Pumpa s Dave Hlubekem z Molly Hatchet
O tom, jak výsostné postavení mezi jižanskými kapelami si u nás Pumpa za dlouhé roky vytvořila, hovoří fakt, že kdykoli v Čechách hraje některá významná zahraniční kapela tohoto žánru, Pumpa u toho nemůže chybět. Když v Praze v prosinci 2010 hráli poprvé Molly Hatchet, čest dělat předkapelu dostala Pumpa. O rok později už si, při dalším předvánočním vystoupení v Praze a ve Zlíně, Molly Hatchet o Pumpu řekli sami.
Pumpa a Blackfoot
Úplné žně, jak pro fanoušky, tak i pro muzikanty Pumpy, nastaly v dubnu 2011. Nejdříve 23.4. vystoupila Pumpa se znovuobnovenými Blackfoot...
Pumpa a Hogjaw
...aby pak o dva dny později 25.4. dělala Pumpa support nastupující generaci amerických jižanů - kapele Hogjaw.
Pumpa a Skinny Molly
25.října 2013 hrála v Praze na Chmelnici další špička amerického southern rocku Skinny Molly a Pumpa u toho také nechyběla a započala tak tradice každoročního společného českého miniturné. V roce 2016 dělala Pumpa support legendě bluesrocku Ericu Sardinasovi.
M.Němeček a E.Sardinas
V roce 2012 se podařilo Pumpě vydat zatím poslední album, které dostalo název Masařka. Na novinku se dostaly koncerty osvědčené a ověřené kousky (např. mé oblíbené boogie Dneska platím já, šlapavá Takhle budu zlej s vysloveně vydařeným a vtipným textem nebo houpavá Výdrž vlčí), ale samozřejmě i novější věci. Píseň O tom to může bejt je Michalův hold jeho velké vášni horolezectví a vysokohorské turistice.
M.Němeček horolezec
V prvních taktech podladěné kytary v titulní skladbě Masařce zase cítím hudební vliv kapely Barefoot Servants a jejich prvního eponymního alba, na které kdysi Michal upozorňoval na Rádiu Beat. Masařka je zkrátka skvěle našláplé album jedné z nejlepších současných českých southern rockových kapel.
Na jaře 2017 došlo po hodně dlouhé době ke změně na postu sólového zpěváka – Zdeňka Jakubce nahradil Miloš Mařík. Shodou okolností poprvé Miloš Mařík s Pumpou veřejně vystoupil 13.5. 2017 na našem festivalu v Kolíně. K poslední změně pak došlo na konci roku 2017 – Pavla Marcela vystřídal kytarový plejer Luboš Mastilák. Z období před odchodem Pavla Marcela, ale už s novým zpěvákem, je i následující video z festivalu Badys Fest, na jehož konci Michala Němečka zpovídá spíkr Radia Beat Standa Rubáš.
Současnou sestavu Pumpy tvoří :
Michal Němeček – kytara, zpěv ; Luboš Mastilák – kytara ; Miloš Mařík – zpěv ; Milan Bogo Lebeda – baskytara ; Roman Krajdl – bicí.
Pumpa aktuálně nahrává nové CD. Zatím z něj kapela zveřejnila dva singly: Já, Gott a Čok a Tak si dáme jedno. Stálí a pozorní posluchači našeho pořadu obě písničky mohli už dříve zaregistrovat. I když žádná z nich nepatří vysloveně mezi ty jižansko rockové, Michal Němeček slibuje, že i takové na novém albu budou.
Pumpa současná
Pumpa by si zasloužila daleko víc propagace a prostoru ve sdělovacích prostředcích, hlavně těch, které šíří zvuk a obraz. Proto se snažím na těchto našich stránkách a v pořadu Hurá na jih aspoň trochu Pumpě splatit dluh, který k ní ostatní média mají. Pumpa a hlavně Michal Němeček, který tu autorskou a kapelnickou káru i přes častou nepřízeň osudu pořád táhne, si to za těch neuvěřitelných 39 let určitě zaslouží.
No a ještě nakonec, pokud by ta personální archeologie někomu stále ještě nestačila, si můžete za domácí úkol nastudovat tento pumpácký (pumpovní?) majstrštyk. Dokonalý „strom života“ kapely, kde najdete každého, kdo kdy v Pumpě hrál.
To je pro dnešek vše. Doufám a věřím, že se vám bude tento 62.díl pořadu Hurá na jih líbit a zachováte nám přízeň.
Playlist:
The Steepwater Band - Walk In The Light
Pumpa - Tak tradá
Pumpa - Osamělý muž
Pumpa – Otužování
Pumpa – Kdo mi Bédu rozmění
Pumpa – Tiše nesu kost
Pumpa – Hurá na jih
Pumpa – Výdrž vlčí
Pumpa – Tak si dáme jedno
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
