53.díl southern rockového speciálu Hurá na jih se v první hodině ohlédne za velice úspěšným ročníkem našeho nejstaršího jižanskorockového festivalu Mlejn. Petr Jirásek částečně zopakuje a částečně rozšíří povídání o kapele .38 Special, které jsme si tady dávali už v červnu loňského roku. Ve druhé hodině budeme mít po delší době opět milého hosta. Svou neskutečnou češtinou nám o svém životě s muzikou bude povídat David Gore, bývalý frontman skupiny The Cell.
David Gore
Dališova Drbárna
Letošní Mlejn byl velkou událostí domácího southern rocku a tak jsem mu věnoval celou Drbárnu. Těch skvělých momentů bylo na Mlejně víc, a protože jsem si pro samotný pořad nenapsal pevný scénář a vařil jsem z vody, jako první „bombu“ festivalu jsem zmínil vystoupení legendárního MBA Bandu. Znalci ví, že se tato mladoboleslavská kapela rozešla v roce 2008 po osobních neshodách některých muzikantů a to v době, kdy byla prakticky na svém vrcholu po vydání alba Southland.
MBA Band z obalu alba Southland
Po rozpadu MBA Bandu, na podzim 2008, kdy proti předpokladu a plánu už chlapci nepřijeli na druhou Kolínskou jižanskou noc, jsem na tomto festivalu pronesl prorocká slova. Říkal jsem, jak je nám to všem hrozně líto, ale že věřím, že když se rozpadne jedna skvělá kapela, že tady aspoň po ní zbudou dvě další dobré kapely. A stalo se. Vznikli Blackies a Full House. I když ta vzájemná nevraživost ještě nějakou dobu trvala, nedalo mi to a snažil jsem se hledat cesty, jak to překonat. Už v roce 2010 jsem pozval obě kapely na 4. Kolínskou jižanskou noc, ale to bylo ještě moc brzy…
Pozvánka na 4.Kolínskou jižanskou noc
Chtělo to prostě ještě nějaký čas, a ten byl skutečně nejlepší medicínou. Už loni na podzimním Mlejně, kde hrály obě kapely spolu, došlo na několik „pohostinných“ vystoupení některých muzikantů s „tou druhou“ partou. Skutečný MBA Band ale na jednom pódiu vystoupil až letos, tedy po 11 letech. Chyběly jen obě vokalistky Gabča Konopková a Blanka Doudová. Jinak byli chlapci v plné sestavě. Zpěv Roman Kosina, kytarová armáda Martin Škoda, Jarda Čermák a Petr Špitálský, Libor Kosina s baskytarou, kapelník Jirka Sobotka u kláves a Tomáš Rýdl za bicí soupravou. Hrálo jim to naprosto báječně, asi jako na tomto starším videoklipu.
Já jsem začal zostra o první velké bombě, která na Mlejně vybuchla, a úplně bych se zapomněl zmínit o dalších kapelách, které Mlejn rozjížděly. Takže popořádku. Spolehliví a stále se lepšící Last Rebel (jejichž junioři o sobě dali taky velmi sympaticky vědět), The Crash (veteráni poprvé na Mlejně s repertoárem CCR, Status Quo apod.) a Old Boars Band (staří kanci se snahou o modernější zvuk nových coverů). Pak už přišli Blackies, po nich MBA Band a boleslavský triumvirát uzavřeli Full House. Protože se Marty při poslechu písničky Nejsi ztracenej od Full House už opupínkovává, našel jsem ve svém archivu slušnou live nahrávku z jedné Kolínské jižanské noci a tu písničku v pořadu samotném uslyšíte. Jmenuje se Preacher a s Martinem Škodou ji zpívá ještě tehdejší zpěvačka a vokalistka Gabča.
Full House
To střídání na pódiu bylo taky potřeba dopředu promyslet. Vlastně muzikanti dvou kapel dali dohromady tři vystoupení (Blackies, MBA Band a Full House). Plný pazoury toho všeho musel mít i Martin Škoda, protože hned po Full House šli na pódium The Cell a to byla už třetí Martinova štace. Vůbec je Martin letos na roztrhání. Hraje ve dvou jižanských kapelách (Full House a The Cell) a zkoušel se třetí (MBA Band) na vystoupení na Mlejně. S vlastními Full House maká na prvním albu a aby toho náhodou nebylo málo, střihl si ještě vedlejšák s metalovými Epiloq. Nahrál s nimi a natočil ve svém studiu skvělé album. Ale to už je o něčem jiném… Hudebně jsem se v Drbárně rozloučil s Mlejnem poděkováním Liborovi a Romanovi Kosinovým za přípravu letošního Mlejna a za to, jak celých těch 25 let drží na Mlejně prapor jihu stále hodně vysoko.
Blackies
Ne, ještě od tématu Mlejna nemůžu odejít. Jak známo, southern rock se sice u nás hraje poměrně dost, ale kapely pomalu stárnou. Jen výjimečně se objeví nějaká nová, mladá kapela (viz např. Big Boy Band z Plzně) a tak se částečně o výchovu nové generace starají i naši matadoři. Už v silvestrovském Hurá na jih pouštěl Jirka Petrů amatérskou nahrávku z loňského Mlejna, kde navečer, při nezávazném brnkání, si omladina z Last Rebel střihla Simple Mana od Lynyrd Skynyrd, jakoby to byla třeba Bedna od whisky. A právě tato Vojnarovic omladina (Slávek s kytarou a Fery s basou) se spojila s Kosinovic omladinou (Ondra – první kytarista u Blackies a jinak syn Libora Kosiny a Tonda – historicky první bubeník Blackies a syn Romana Kosiny), společně ještě do projektu přizvali Davida alias Dawey Janíka s jeho slečnou (zpíval s olomouckými The Again) a secvičili pár písniček, se kterými na Mlejně vystoupili. Říkali si Joys of Black Rebel a byla to pecka. Na to, že spolu hráli asi potřetí nebo počtvrté… Tady máte sestřih amatérského videa a posuďte sami. Byl bych rád, kdyby jim to vydrželo.
.38 Special - Jak přežít hnusný osmdesátky
Další číst úvodní hodiny už bude mít pevně v rukou hudební dramaturg Rádia Dixie Petr Jirásek. Pátrání po nových a uchu českého jižana lahodících deskách necháme na příště a na četná přání velectěného posluchačstva se podrobněji vrátíme ke slavným .38 Special – kapele, která dokázala úspěšně smíchat jižanský rock s osmdesátkovým popem. Znalci si trochu provětrají mozkové závity a ti, co tenhle band ještě neznají (a že jich je spousta), možná dostanou inspiraci pro pátrání po youtube, streamovacích serverech či eshopech s cédéčky.
.38 Special v dobách své největší slávy
Něco se tehdy z kraje osmdesátých let podělalo – módní elektronické bicí doslova ubouchaly valnou část tehdejší hudební produkce, velké rockové kapely jakoby už ztratily dech, i velká hardrocková trojka (rozuměj Led Zepppelin, Deep Purple a Black Sabbath) to měla už fakticky za sebou, a třeba kdysi okázale kostýmně výpravní Queen zatáhli na pódia do té doby nevídané sračky, jako nátělníky, trenky a potítka... Fuj!! Ostatní rockeři zhusta zakrátili vlas a tápali, co vlastně dál.
Nastupující hudební televize MTV, bažící po všem novém a neokoukaném, pak tradiční archetyp rockera zahubila definitivně, jako něco, co je zkrátka už pasé. Pop si nadobro a navždycky osedlal hitparády.
Jižanský rock tehdy zmíral na úbytě: Lynyrd Skynyrd a Allman Brothers Band ukončili činnost (naštěstí ne definitivně), Molly Hatchet byli zase zmítáni personálními změnami. Bodovali snad jen hardrockoví Blackfoot a hlavně ZZ Top, míchající jižárnu s novým elektronickým zvukem. Samozřejmě, ty si MTV oblíbila zejména kvůli jejich trademarku – typickým dlouhým vousům.
.38 Special (pojmenovaní podle ráže populární bouchačky) založili v Jacksonville v roce 1975 kámoši Don Barnes (kytarista a zpěvák) a Donnie Van Zant (zpěvák, brácha tragicky zesnulého zpěváka Lynyrd Skynyrd Ronnieho Van Zanta). Jakou muziku chtěli s takovýmto zázemím hrát, je nasnadě. Po dvou southern rockových albech (která prošla bez výrazného ohlasu, a která docenil až čas) kapela přemýšlela, co dál. A rozhodla se pragmaticky. Vlastně, až moc pragmaticky, dle mého.
Tehdejší situaci kolem skupiny komentoval kytarista Barnes takto: „Nemůžete zpívat pořád o krokodýlech a whiskey. Dřív jsme vypadali jako zlí kluci. Motorkáři s kytarama. Ale jsme taky lidi s určitým cítěním. Náš manažer nám říká, jak je těžký prodat lidem kapelu, která je jenom další jižanskou skupinou. Vždycky jsme se cítili být něčím víc. Jestli to je o tom, mít současnější styl, kostým nebo účes, tak se nebojíme do toho jít.“
To zní u jižanské, dle očekávání z podstaty ortodoxní kapely, sice dost tvrdě, ale taková už byla osmdesátá léta – heslem dne bylo: všechno staré spálit!
.38 Special programově posunuli svůj sound blíže aktuálnímu easy-listening zvuku s dominantními klávesami a prásk! Vyšlo to. Zhruba od čtvrtého elpíčka Rockin´ To The Night kapela generovala hit za hitem.
Poté přichází doba velkých koncertních arén a zvuk kapely je ještě více popově zaměřený a radio-friendly. Současně dochází i ke zkrácení vlasu, plus nějaká ta trvalá, obří saka, mrkváče v pastelových barvách a podobná odporná dobová veteš. A úspěch se valil dál.
„Osmatřicítky“ mají další masivní hity: Caught Up In You, Wild-Eyed Southern Boys, splendidní Hold on Loosely, oplodňovák Second Chance a kupu dalších.
„Rádio je divný zvíře“, komentoval Don Barnes. „Když nemáš rádia na svý straně, nemůžeš si zařídit dobrej život. Nemáš jak zasáhnout lidi svejma písněma. Hodně lidí nepovažuje pop za opravdový umění, ale když někdo, jako já, vyrostl na rádiu a poslouchal na něm všechny ty druhy hitů ze šedesátých a sedmdesátých let, tak ten dneska dobrý muzikantský řemeslo ocení.“
Famózní jízda .38 Special na konci osmdesátých let, se zánikem éry stadionového rocku, ovšem končí. Kapele koneckonců dochází šťáva i hity, a ani MTV už nezajímá. Má jiné miláčky - mraky nových mladých hairmetalových smeček, divoce pobíhajících po pódiu s natupírovanými palicemi, mastících o překot jepičí popmetalové hity. I jejich čas byl ovšem na MTV vyměřen.
Poslední silnou deskou .38 Special tak zůstává LP Rock And Roll Strategy z roku ´88. Další desky pak už jsou nevýrazné, koncertní anebo bilanční.
.38 Special prodali za svoji kariéru přes 20 milionů desek a hrají dodnes, za rok jsou schopni udělat se svým programem i sto štací. A to je fajn.
Sympatické krédo ,,osmatřicítek“ zůstalo stejné:
,,Nikdy jsme nechtěli být jednou z těch kapel, které po letech polevily anebo si dneska stěžují. Vždycky jsme byli tým, kde platil nepsaný zákon, že neslevíme a nebudeme se šetřit. Chodíme si pro vítězství každou noc!“
I proto jsou.38 Special jsou jednou z nemnoha jižanských kapel, kterým se podařilo přežít hubená osmdesátá léta a dodnes ,,žijí a kopou“.
Díky bohu!
Hlavně, že jsme všichni ty hnusný osmdesátky ve zdraví přežili…
Kolekci originálních motivů nejen s tématikou amerického Jihu najdete v našem eshopu DixieGear.cz
David Gore – Louisianské bahno v české celle
Ve druhé hodině dnešního Hurá na Jih vyrazíme pomyslně do Jičína, kde jsem se na podzim loňského roku sešel v jedné hospůdce s Davidem Gorem. S Davidem se známe už hodně dlouho a nebylo potřeba nějakého seznamování a vysvětlování. Pro ty z vás, kteří Davida Gora neznáte, jen pár základních informací úvodem. Ostatní pak uslyšíte z jeho úst.
David Gore jako frontman The Cell
David Gore je rozený Američan a do Čech přišel v roce 1994 z města Lafayette z Louisiany. Za 25 let se u nás zabydlel, založil rodinu, hrál v několika kapelách, z nichž dvě jsou pro nás hodně zajímavé (The Cell a Louisiana Alley), ale česky se pořádně nenaučil. Sám říká, že česky mluví jako prase, ale na tom svém jazykovém neumětelství si vlastně i zakládá. Úspěšně, jako někdejší frontman The Cell a ostatně i u té druhé kapely, uváděl jejich koncerty. Dnes je mj. vyhledávaným a úspěšným moderátorem vlastního pořadu American Rock Show na Rádiu Beat.
Když David přišel před čtvrt stoletím do Prahy, nikdy aktivně nehrál s žádnou kapelou. Pražská rocková scéna se mu ale líbila a na inzerát se dal dohromady s jednou partou. Až teprve setkání s Milanem Milatou v roce 2002 bylo tím pravým. Milan, jeden z bubeníků domácí legendy General Lee (a mnoha dalších kapel), právě dával dohromady vlastní southern rockovou kapelu a David se mu zamlouval. Obzvláště, když místo řečí a slibů přinesl i nějaké své autorské pokusy. Brzy se tak dala dohromady plodná tvůrčí dvojice Beneš/Gore, která byla základním kamenem vlastní tvorby The Cell. Kapela doslova vlétla na domácí jižanskou scénu a od začátku se zařadila mezi ty nejlepší.
The Cell jako předskokani ZZ Top v zákulisí s touto legendou
V roce 2009 se David s rodinou stěhuje na sever Čech a po zralé úvaze a dohodě The Cell opouští. Ještě než ale kapelu opustí, odletí The Cell na dvoutýdenní šňůru do Davidova rodiště v Louisianě. Absolvují tam několik koncertů, nahrávání v místních rádiích i televizích a samozřejmě navštíví i nějaké hudební kluby. Po návratu sestříhali z amatérských videí několik krátkých filmů. Tady můžete mrknout na jeden z nich. Na pobyt v Americe vzpomínal při našem povídání pro Rádio Dixie i Milan Milata.
Po odchodu z The Cell se David na severu Čech chvilku rozhlížel, aby záhy narazil na partu muzikantů z Jablonce a okolí. Nabídl jim spolupráci a tak vznikli Louisiana Alley se skvělým kytaristou Pavlem Novákem. Protože byl základ kapely dobře sehraný, David je svým jménem a zkušenostmi jenom trošku popostrčil. Úspěch se dostavil záhy. Vítězství na Blues Aperitiv a následná účast na našem největším bluesovém festivalu Blues Alive v roce 2011 v Šumperku.
Ani Louisiana Alley ale neměla dlouhého trvání. David dal opět přednost rodině a na nějakou dobu, vlastně až dodnes, se aktivnímu hraní s kapelou nevěnuje. I když nějaké plány tu už zase jsou. Na hudbu ale David samozřejmě nezanevřel. Když jej před časem oslovili zástupci Rádia Beat s nabídkou vlastního pořadu s americkou hudbou, neváhal ani minutu. Tak vznikl pořad American Rock Show.
I když u nás v České republice bydlí David Gore již zmíněných 25 let, kontakty s původním domovem a svou americkou rodinou stále udržuje a jak můžeme pravidelně na Beatu slyšet, udržuje si kontakt i s americkou country-rockovou-jižanskou scénou. Z osmi písniček, které budeme při povídání s Davidem poslouchat je sedm od víceméně neznámých, nebo málo známých amerických kapel současnosti.
Ještě jednou se vrátím k Davidově příšerné češtině. Je tak strašná, až je kouzelná. Je ale docela pochopitelné, že je v takovém stavu, v jakém je. V práci mluví převážně anglicky, doma taky, protože češtinu u dětí zajišťuje Davidova manželka. No, a že do Rádia Beat a teď i do našeho Radia Dixie mluví, jak mluví? Za chvilku si na to zvyknete a nakonec budete shovívaví a tolerantní.
Zatímco v pořadu samotném vám David řekne, proč vybral tu, či jinou kapelu, tady to nechci suplovat. Připojím odkazy na některá videa ostatních kapel a seznamte se s nimi sami. Jen se nelekněte toho posledního maníka. Je to čistokrevná C&W, a je to pozdrav od Davida Mártymu.
Takže sweet home, přátelé. Doufám, že se vám bude i červencový pořad líbit a zachováte nám přízeň.
Playlist Jižanský pelmel 31 – .38 Special a Mlejn 2019
M.B.A. Band – Výlet za velkou louži
Full House - Preacher
Blackies – Není o co stát
.38 Special – Hold On Losely
.38 Special – Twentieth Century Fox
.38 Special – Rock And Roll Strategy
.38 Special – Rebel to Rebel
.38 Special – Caught Up In You
.38 Special – Wild-Eyed Southern Boys
.38 Special – Fantasy Girl
.38 Special – Second Chance
Playlist Hurá na Jih 53 – Rozhovor s Davidem Gorem
Southern Governor - American Pride
27 Miles – Where I Belong
The Cell – Third Bitch In a Row
Bishop Black – Long Road To Bama
Left Foot Sally – Second Wind
Sweetkiss Mama – Kidsome Love
Black Bottle Riot – Backseat Boogie
Trace Adkins – I Can´t
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
