Dnes odstartujeme nejnovějšími singly a ukázkami z desek, které se do druhé, „recenzní“ části Honkytonk Jukeboxu nedostaly nebo na ně dojde řada v některém z dalších dílů. A jako obvykle to bude pestrá a pro někoho možná i dost neočekávaná směsice.
Rodney Crowell
Kde jinde než u nás na Dixie byste mohli slyšet v jedné hodině klasický bluegrass Tima O´Briena (ex Hot Rize), nezkrotitelnou outlaw lady Elizabeth Cook popisující svůj vztah k sexu a alkoholu, zasloužilého matadora Rodney Crowella s novinkou Close Ties plnou akustických kytar, pár netrpělivě kopyty hrabajících country-rockových hřebečků nebo Johnny Cashem a June Carter proslavený Jackson v podání psychobilly saxofonistů.
Sparky z Demented Are Go si se švýcarskými The Hillbilly Moon Explosion sedl dokonale a tenhle duet si všichni zjevně fakt užili.
Tradiční poctivá country už se dneska řadí spíš do různých alternativních šuplíků, ale JP Harris a Nikki Lane na to zvysoka kašlou a místo toho řeší, po kom jsou ti jejich zlobiví parchanti. Nová a s napětím očekávaná deska Willie Nelsona nazvaná God´s Problem Child je už pár dnů na světě a v červnovém Jukeboxu se jí určitě podíváme pořádně na zoubek, zatím si z ní dáme malou ochutnávku.
Nemůžu si pomoct, ale Willie a Merle mi v tomhle klipu neskutečně připomínají bráchy Ryvolovy…
A možná přijede i generál Konfederace Stonewall Jackson.
Kompletní playlist první (i druhé) hodiny dnešního Honkytonk Jukeboxu najdete samozřejmě v závěru tohoto článku.
JP Harris
Poslouchejte: Z jukeboxu do playlistu 9 – Psanci, exekutoři a zjizvená srdce
Druhá část květnového Honkytonk Jukeboxu nevybočuje z řady, takže i dnes dojde na hlubší sondu do útrob trojice nových a zajímavých alb, které by posluchači Rádia Dixie neměly uniknout. A bude to docela mazec, vážení…
Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 14 – Démoni a nemrtví kovbojové na mejdanu u sousedů
Danny Worsnop – Návrat ze spárů démonů
Country muzika možná zachránila tomuhle týpkovi kejhák. Frontman metalcorové kapely Asking Alexandria rozjel svůj život velké rockové hvězdy tempem vskutku sebezničujícím. Klasika – drogy, deprese a k tomu záplava chlastu. Nechybělo moc a milý Danny skončil na prkně ještě před svou osudovou sedmadvacítkou. Muzika a psaní písní se mu na poslední chvíli nakonec staly tou nejlepší terapií a výsledkem je vynikající hard-rockový projekt We Are Harlot a jeho sólová prvotina, kterou příznačně nazval „Dlouhá cesta domů“. Těch zatáček a slepých cest zažil Danny Worsnop opravdu dost a tak má rozhodně o čem psát a zpívat. Odřené kovbojské boty má špinavé od hlíny z vlastního hrobu a tváře svých démonů zná líp než vlastní obličej, na rozdíl od thymolinových kovbojíčků současně bro-country scény.
Písně z nového alba by dokázaly stát samostatně jen s akustickou kytarou, tak jak byly napsány (např. úvodní, velice osobní kousek Prozac), to je asi hlavní důvod stylově je nasypat do country šuplíku, ale naštěstí dostaly během nahrávání slušivý a řízný bigbítový kabátek, který krásně sedne jak pomalejším baladickým songům (Anyone But Me či I Hold On), tak místy až hard-rockovým písním typu Midnight Woman. Ovšem bez Dannyho přesvědčivého, suverénního a jednoznačně rockového pěveckého nápřahu by to celé nefungovalo. Metalu se na Worsnopově prvotině nedočkáte, takže fandové fakt tvrdé muziky budou určitě zklamáni, ale o to víc si budou chrochtat milovníci melodického klasického rocku či blues-rocku se schopností tolerovat lehký vidlácký odér téhle nahrávky. Za jižany dobrý!
Danny Worsnop – Long Road Home
17.2.2017
Earache Records
http://danny.earache.com/
Jason Eady – Písně ze zadní verandy
Na špičkách současných countryových hitparád vesměs najdete písně, ve kterých z té původní horalské muziky zůstaly jen slabé ozvěny v textech a jen sem tam se záplavou naostřených elektrických kytar prodere před hradbu bicích banjo či steelkytara. Nic proti tomu, některé fúze se soulem, rapem nebo punkem tuhle muziku zajímavě obohacují, ale někdy je toho rámusení přece jenom příliš. A to nemluvím o tom, že díky komerčním tlakům vydavatelství prodávat to, co je zrovna v kurzu, se často nedá odlišit jedna kapela od druhé. O to sympatičtější (a trnitější) je cesta, kterou si vybral (kromě řady dalších) i mezi rodným Mississippi a Texasem oscilující písničkář Jason Eady.
Písně, které najdete na jeho šesté sólové desce, jsou natočeny tak, aby hudební doprovod nepřebil a nezlikvidoval kouzlo, které spočívá především v jejich textech. Střídmá aranžmá ve stylu klasického honkytonku nebo častěji domácího muzicírování někde na zadní verandě sousedova domu jsou díky producentu Kevinu Welchovi přesně tak akorát a příjemně dobarvují a dokreslují náladu jednotlivých tracků, které spolehlivě zahání do stáda Eadyho civilní a lehce plynoucí zpěv. Jeho velký vzor Merle Haggard by měl z téhle desky určitě radost a já ji mám taky. A tip na hit? Zkuste odpíchnutou Drive s děvčaty z Trishas ve sborech a výbornou rockující mandolínou.
Jason Eady – Jason Eady
21.4.2017
Old Guitar Records
https://www.jasoneady.com/
Ghoultown – Planina nemrtvých střelců
Vyprahlou plání na pomezí Texasu a Mexika se prohání syčivý, ledový vítr. Škvírami mezi ohnilými prkny polorozpadlé barabizny ho přehlušuje zvuk trumpet. Zběsilý rytmus bicích rozráží skřípající vrata a k smrti vyčerpaný poutník je pohlcen pekelnými plameny, jejichž epicentrum je právě zde. Největší hellbilly band téhle planety je po téměř desetileté odmlce zpět. Enrico Morricone vesele křepčí s exhumovaným Karlem Effou, Clintem Eastwoodem a tequillou skrz naskrz prosáklým duchem Hanka Williamse. Tarantino a Rodriguez společně otáčejí klikou parního zesilovače doprava. Na maximum, amigos, na maximum!
Mezcal, marihuanový dým a kytary kvílející jako ztracené duše v očistci. Z kovbojů u baru odpadává hnijící maso v rytmu pekelného boogie. Krev stříkající z prokousnuté tepny je černá a na zaplivané podlaze baru sípavě pobublává. Rota nemrtvých na podiu měla v poslední době spoustu práce – komiksy, filmy, počítačové hry, koncerty, obrazy a další podobná zvěrstva – ale to vše je zapomenuto. Masakr sobotní noci právě započal a Bůh znechuceně odvrací oči. Kojoti prchají s děsuplným vytím do pustiny, kterou se řítí kavalkáda jezdců s rudýma očima. Zahřmí perkusní revolvery a upilované brokovnice. Stříbrný kříž se matně zablýskne ve světle úplňku. Plameny, punk a zombie v hnijících sombrerech. Návrat ztraceného syna chutná po vyhřezlých střevech, střelném prachu a whiskey z hadích hlav říznuté petrolejem. Zápach šílenství sílí. Budiž Ghoultown.
Tohle video je sice už pár let staré, ale uděláte si zněj poměrně solidní představu o tom, jak to na koncertech hellbilly legendy Ghoultown vypadá
Ghoultown – Ghost Of The Southern Son
25.4.2017
Angry Planet Records
http://www.ghoultown.com/
Playlist Z jukeboxu do playlistu 9 – Psanci, exekutoři a zjizvená srdce
Andy Velo – Little Wildfire
The Westbound Rangers – Stonewall
Elizabeth Cook – Too Drunk To Fuck
Luke Combs – Can I Get An Outlaw
Rolling Nowhere – Simple Life Of Cadillac´s Backyard Prowess
The Hillbilly Moon Explosion feat.Mark Phillips – Jackson
Sam Outlaw – Ghost Town
Hellbound Glory – Repossessed (The Repo Man)
Willie Nelson – He Won´t Ever Be Gone
Rodney Crowell – Life Without Susanna
Jay Dirks – Scars
Kristy Cox – Another Weary Mile
JP Harris, Nikki Lane – You´re The Reason Our Kids Are Ugly
Tim O´Brien – Where The River Meets The Road
The Weary Boys – Can´t Keep Me Down
Playlist Honkytonk Jukebox 14 – Démoni a nemrtví kovbojové na mejdanu u sousedů
Danny Worsnop – Mexico
Danny Worsnop – I Got Bones
Danny Worsnop – The Man
Danny Worsnop – I´ll Hold On
Jason Eady – Drive
Jason Eady – Why I Left Atlanta
Jason Eady – No Genie In This Bottle
Jason Eady – Waiting To Shine
Ghoultown – Southern Son
Ghoultown – Revenge Of Dirty Sanchez
Ghoultown – I Am The Night
Ghoultown – Black On Black
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
