Když v roce 1959 přišel mladý a tehdy ještě nepříliš známý herec do prodejny motocyklů, ještě netušil, že mu to změní život. Nejenže si odtud odvezl svůj první Triumph Bonneville, model, který se stal jedním z jeho nejoblíbenějších. Ještě důležitější byl člověk, který mu jej prodal. Jmenoval se Bud Ekins a kromě prodávání a opravování motocyklů se živil i jako motocyklový kaskadér.
Mladý herec byl jistý Terrence Stephen McQueen, známý též jako Steve McQueen. O deset let později už byl jedním z nejslavnějších herců planety a rozhodně tím nejlépe placeným. V jeho garáži se střídala ta nejrychlejší, nejdražší auta své doby a putovaly jí také desítky motocyklů. Říká se, že v jednu chvíli jich měl až sto! A vždycky mezi nimi byly nějaké Triumphy.
Parťák na celý život
Koho ale nikdo nevystřídal, to byl Bud Ekins. Stal se McQueenovým mentorem, pokud šlo o ježdění na motocyklech. A také pracoval na jeho filmech. Pamatujete si na legendární skok z filmu Velký útěk? To byl Ekins. A ten motorkář, který na poslední chvíli položí svou mašinu, aby se vyhnul střetu s Mustangem poručíka Bullitta? Taky on. Ostatně v některých nebezpečných scénách, u kterých pojišťovna McQueenovi nedovolila, aby je odřídil sám, se Ekins posadil i za volant zeleného Mustangu.
A byl to také právě Ekins, kdo se svými Triumphy přivedl McQueena k jeho další velké vášni. Když se totiž McQueen jednou zeptal, na co jsou ty motorky bez světel, které má za dílnou, odpověděl prostě: „Na ježdění v poušti.“
V té době ještě nebyly motocykly tak rozmanité a specializované dnes. Z dnešního pohledu vypadá Bonneville jako nějaký předchůdce dnešních cestovních motorek. Což také je. Ale ve své době zároveň plnil roli superbiku a pojmenován byl podle solných plání v Bonneville, kde masivně upravený Triumph Tiger T110 dosáhl rychlostního rekordu 345 km/h
Na silnici i do pouště
A taky byl dobrý na závody v terénu. Podle srovnávacího testu motorek do terénu, který McQueen v roce 1966 napsal pro magazín Popular Science, vynikal Bonneville obratností, odolností a skvělým zdvihem podvozku. McQueen přitom musel vědět, o čem píše – na Triumphech, byť na poněkud odlišném modelu TR6 Trophy, startovali s Ekinsem dokonce na slavné Šestidenní v Německu. A nebýt smolné nehody, dost možná, že by McQueen i získal slušné umístění.
A stejně jako to, že ve filmu Divoch z roku 1953 jezdil Marlon Brando na Triumphu Thunderbird 6T, pomohlo britské značce vůbec proniknout na americký trh, pomohl jí i vztah s tehdy již téměř legendárním McQuenem. Je dost možné, že nebýt všeobecně známé obliby ze strany známého herce a muže považovaného za ztělesnění všeho, co je cool, by značka Triumph ve své původní podobě nevydržela ani tak dlouho, jak tomu nakonec bylo.
PŘEČTĚTE SI
A z vděčnosti, nebo prostě jen ze snahy vydělat na rostoucí posedlosti lidí McQueenem, jeho stylem a jeho životem, vznikla v loňském roce dokonce speciální verze Bonneville T100 Steve McQueen Edition. Pojďme se ale nejdřív podívat na opačný konec historie Triumphu...
Založení legendy
Společnost Triumph byla založena v roce 1902 v anglickém městečku Coventry dvěma německými emigranty, Siegfriedem Bettmannem a Johanem Muritzem Schuttem. Továrna se zabývala především výrobou jízdních kol, ale již od počátku bylo součástí výroby i motokolo s belgickým motorem Minerva a v od následujícího roku se známými a osvědčenými motory JAP. Za nimi následovalo mnoho dalších motocyklů s motory dvoudobými o objemu 225ccm až po čtyřventilový jednoválec 500ccm. Od roku 1936 má Triumph stejného vlastníka jako Ariel a tak se stal hlavním konstruktérem Edward Turner, původně pracující pro Ariel. Díky němu vznikl nejvýznamnější motor firmy Triumph, legendární Speed Twin, který se stal základem pro výrobu motocyklů značky Triumph na příštích 40 let.
Pak už byl jen krůček ke vzniku nejvýznamnějšímu motocyklu firmy. Tím byl model Bonneville.
První Triumph s označením Bonneville se objevil v prodeji v roce 1959 a byl tak pojmenován na počest několika rychlostních rekordů, které byly na solném jezeře Bonneville v předchozích letech na motocyklech Triumph vytvořeny. Postupně byl modernizován a vyráběl se bez přerušení až do 80. let, kdy Triumph dočasně přerušil výrobu.
Evropský, nebo americký?
Motocykly Bonneville se vyráběly ve dvou základních verzích a to pro Evropu a USA. Na první pohled je lze rozeznat podle tvaru nádrže, protože ta pro USA byla hezčí, oválná a ne plochá a hranatá, jako ta evropská. Všechny verze měly až do roku 1973 tzv. britské uspořádání ovládacích prvků, tedy řazení vpravo a zadní brzdu vlevo. Kdo s tím kdy zkoušel jezdit a přitom jezdí i na dnes běžném uspořádání, které je opačně, ví co je to za chaos v hlavě i nohách.
Do tohoto zlomového roku se vyráběl typ T 120 R, tedy s objemem 650 ccm, čtyřrychlostní převodovkou a bubnovými brzdami. Pro zvýšení účinnosti jsou brzdy vybavena tzv. náfukem, který zvyšuje přívod vzduchu a zlepšuje chlazení brzdy a tím i její účinnost. Další z vychytávek je uložení řídítek v gumových silenblocích, kvůli snížení dvouválcových vibrací při delší jízdě. Pokud o této specialitě nevíte nebo na ni zapomenete tak jako já při jedné testovací jízdě a vezmete za řídítka, zažijete velmi podivný pocit, že se něco ulomilo.
Od roku 1973 byl typ T 120 R na trhu nahrazen modelem 140 V, kdy „V“ není písmeno, ale řecká číslice pět, značící počet převodových stupňů, s objemem 750ccm. Tento motocykl byl samozřejmě výkonnější. Proto byl také od začátku výroby osazen kotoučovou brzdou, která je samozřejmě účinnější než bubnová. Zásadní změna byla také v umístění řazení nalevo a zadní brzdy vpravo, tak jak to běžně známe dnes.
Zkáza a znovuzrození
Ani všechny tyto změny už nemohly zastavit nástup levných, výkonných a kvalitních japonských motocyklů v čele s Hondou CB750 Four představenou v roce 1968 a prodej Triumphu dále klesal. To všechno vedlo až k zastavení výroby v roce 1983.
Tím by mohl příběh Triumphu končit. Ale on pokračuje od roku 1990 dál a to s novým majitelem a v nové továrně postavené v hrabství Leicestershire. Model Bonnevile samozřejmě nemohl v nové nabídce Triumphu chybět. Není jen prostým pokračování původní verze, ale je to zcela nový moderní stroj. A nesen na retro vlně současnosti se opět prodává jak housky na krámě - čímž se dostáváme zpět k McQueenovi a speciální edici, která svým matným khaki lakem odkazovala na Triumphy, použité v roli BMW při natáčení Velkého útěku...
Petr Brábník & Vojta Dobeš
Petr Brábník
Jsem patriot, nacionalista a rebel. Mám rád motocykly s karburátorama, holky bez silikonu, pivo s pěnou a muziku naživo.
