A nezůstaneme jen u tradiční podoby stylu, budeme se rozhlížet po country jižansky rockové, folkově zadumané, psanecky zpupné, bluesově posmutnělé, bluegrassově rozjuchané, apalačsky zemité, velkoměstsky alternativní, po country nasáklé vírou v boha i po country, kterou nám snad poslalo samo peklo.
V úterý 13. ledna 2015 si v první hodině připomeneme tucet netuctových alb roku minulého (každé jedním flákem), a když zbude čas, poslechneme si i píseň třináctou. Výběr bude pestrý, zazní songy veteránů, současných hvězd i těch, na které sláva ještě čeká. Nejstaršího a nejmladšího interpreta dělí 60 let, na čemž ale vůbec nezáleží, protože jsou oba skvělí. Nechte se překvapit.
Druhá hodina bude tradičně vyhrazena recenzím a půjde vlastně o pokračování hodiny první. Pustíme si ukázky ze tří desek, které v loňském roce patřily k těm vůbec nejlepším. Kapela Hurray For the Riff Raff natočila skvělé folkově countryové album Small Town Heroes, písničkář Sturgill Simpson se svojí deskou Metamodern Sounds In Country Music vrátil do popředí zájmu správnou outlaw country a hodně povedené jsou i Příběhy písní, které oživili Wabi a Ďáblovo stádo.
Poslední hodina bude věnována písničkáři, který u nás není příliš známý, přesto patří k nejlepším, jaké Amerika kdy měla. Když před osmnácti lety Townes Van Zandt zemřel, zaznamenal to málokdo. Sám velký úspěch nikdy nepoznal, jeho písně proslavili jiní. Od té doby nicméně „prodal“ víc desek, než za celý život a v lavinovitě narůstajícím počtu cover verzí jeho songů se už nevyznají ani největší znalci. „Townes Van Zandt byl nejlepší písničkář na světě. A klidně si ve svých kovbojských botách stoupnu na kávový stolek Boba Dylana a zopakuju to,“ prohlásil kdysi Steve Earle.
- Country Heroes Evžena Müllera III.
- úterý 13. 1. 2015, 19-22hod
- Foto (c) americansongwriter.com
Evžen Müller
Jako dítě mě chytla Dylanova Blowin' In the Wind. V pubertě přišel Johnny Cash, v osmnácti Waylon s Williem a karty byly rozdány.
