Bude Bell UH-1Y Venom, následovník tažného koně vietnamské války, novým víceúčelovým vrtulníkem Armády ČR?

Armáda České republiky již během pár let vyřadí bitevní/transportní vrtulníky ruské výroby Mi-24V/Mi-35. Ruské vrtulníky (17 kusů) ve výzbroji Armády ČR, resp. Vzdušných sil České republiky, zastoupí 12 až 18 víceúčelových vrtulníků západní výroby.

Přesná konfigurace poptávaných vrtulníků není známa, ale počítá se minimálně s „bitevní" a transportní verzí. Podle původních plánů měly nové vrtulníky nahradit také W-3A Sokol a převzít úlohu armádních záchranných, pátracích a transportních vrtulníků. Poptávaný počet vrtulníků dosáhne 12 (náhrada Mi-24V/Mi-35) + 6 (náhrada W-3A Sokol) kusů.

Krásný letový záběr na dvojici UH-1Y Venom US Marines

Diskutuje se také o možnosti pořídit více než jeden typ nového vrtulníku. Taková možnost je reálná v případě nahrazení W-3A Sokol, kdy se vyžaduje lehčí víceúčelový typ. Přesné podmínky a dokonce ani hmotnostní kategorie poptávaných vrtulníků nebyla oznámená. Ministerstvo obrany nyní řeší, jaké schopnosti si Česká republika musí a chce zachovat (transport, bitevní úkoly, CSAR, SAR atd.) a jaké jsou finanční možnosti.

Klíčovým požadavkem pro výběr nových vrtulníků je jejich schopnost nést zbraně. V tomto případě se nám počet vhodných kandidátů rapidně snižuje. V potaz se nebere jen „schopnost", ale také bojová ověřenost. Tedy je dána přednost vrtulníku, který své bojové kvality prokázal v ostrém nasazení.

Nové helikoptéry chce ministerstvo získat během let 2016 až 2021. Cena jednoho vrtulníků se pohybuje od 10 do 20 milionů dolarů. Jednotkovou cenu však zásadně ovlivňují náklady za výzbroj a výstroj, munici, logistickou podporu, údržbu a servis a také zabezpečení přeškolení a výcviku pilotů a pozemního personálu.

V případě „náhrady" Mi-24V/Mi-35 se v médiích nejčastější skloňují polooficiálně tři typy - Bell UH-1Y Venom, AgustaWestland AW139 a poněkud překvapivě Korean Airspace KUH-1 Surion.

UH-1Y před startem

Bell UH-1Y Venom

Venom je následovníkem ikonického vrtulníku UH-1 Iroquois, který patří do velké rodiny vrtulníků Huey firmy Bell. První let UH-1 Iroquois se uskutečnil již v roce 1956. Americká armáda zavedla stroj do výzbroje v roce 1960. Hlavním úkolem Irokézů byly transportní úkoly – vojáků, zraněných nebo zásob. Později vrtulníky získaly i palubní výzbroj.

Například ve Vietnamu Američané používali vrtulníky především k aeromobilním operacím, tedy operacím, kdy je pěchota na frontu dopravována nikoliv po zemi, ale letecky. Na rozdíl od výsadkářů však vojáci při aeromobilních operacích neskáčou s padáky.

UH-1D Iroquois v roce 1966 kdesi ve Vietnamu

Do současné doby bylo vyrobeno více než 16 000 vrtulníků UH-1 všech verzí. Dlužno však zdůraznit, že současné verze nemají kromě aerodynamické koncepce a některých dílů téměř nic společné s prvními vrtulníky. Poslední nejmodernější verze UH-1Y Venom je proto žhavým kandidátem na nový víceúčelový vrtulník Armády ČR. Vrtulníky UH-1Y v současné době provozuje pouze americká námořní pěchota (US Marine Corps).

Ač to na první pohled nevpadá, UH-1Y Venom je dvojčetem bitevního vrtulníků AH-1Z Viper. S čistě bitevním strojem UH-1Y sdílí 84 % stejných dílů. Například avionika a elektronická výzbroj je u obou strojů prakticky na stejné (špičkové) úrovni. Výhodou rodiny vrtulníků UH-1 jsou lety prověřený provoz v nejnáročnějších podmínkách. Vrtulníky se zúčastnily prakticky všech konfliktů, ve kterých se Spojené státy angažovaly. Své transportní a bojové kvality prokazovaly a prokazují v Iráku a Afghánistánu.

AH-1Z Viper

UH-1Y Venom lze v případě potřeby osadit nejrůznější výzbrojí. Americká námořní pěchota využívá UH-1Y Venom jako nosič neřízených raket Hydra 70 nebo laserem naváděných APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) stejné ráže. Na závěsné body lze připevnit také velkorážní kulomety, či jinou výzbroj. Pokud si bude chtít Armáda ČR zachovat schopnost ničit obrněnou techniku pomocí vrtulníků, bude muset UH-1Y Venom být vybaven také příslušnými zbraňovými systémy – např. protitankovými střelami AGM-114 Hellfire.
Pro UH-1Y Venom mluví především jeho ověřenost v bojí a perfektní servisní a logistické zázemí (např. dostupnost náhradních dílů). UH-1Y Venom je připravený certifikovaný vrtulník, které lze okamžitě využívat pro daný účel.

Čelní pohled na UH-1Y Venom. Působivé.

Výhodou UH-1Y Venom v připravovaném tendru jsou rovněž vazby americké společnosti Bell na Českou republiku. V Praze má Bell již několik let své hlavní regionální sídlo a chce zde společně s českou firmou LOM Praha vybudovat servisní a výcvikové centrum. Montáž, zákaznické úpravy a údržbu vrtulníků by měla tuzemská společnost zajišťovat nejen pro Českou republiku, ale i pro oblast střední a východní Evropy. "Naše aktivity nejsou vázané na to, jak dopadne toto výběrové řízení a zda se vláda nakonec rozhodne pro náš program rozhodne." uvedl však John L. Garrison, ředitel Bell Helicopter.

Maximální startovací hmotnost UH-1Y Venom je 8390 kg a užitečná hmotnost 3020 kg. Cestovní rychlost UH-1Y Venom je 293 km/h. Bojový dolet s 990 kg užitečného nákladu je 241 km. Výdrž ve vzduchu je 3,3 h. V nákladovém prostoru najde místo 10 vojáků.