Zaměřili jsme se na 20. století, ale vynechali jsme 1. a 2. světovou válku, neboť jim se budeme věnovat v samostatných článcích. Začali jsme tedy až válkou v Koreji.
1. Korea: Pork Chop Hill
Bitva o Pork Chop Hill (kopec vepřových kotlet), byla v podstatě sérií střetnutí probíhající na jaře a v létě 1953. V boji se střetly jednotky OSN (především USA) a jednotky rudé Číny. O pahorek Pork Chop vysoký 300 metrů se strhl krvavý boj, který byl naprosto zbytečný - neměl žádnou strategickou či taktickou hodnotu.
Do bojů se na straně jednotek OSN zapojil regiment 8. kavalérie, 180. pěší pluk, 21. thajský prapor a část 2. pěší divize. Na straně rudé Číny pak 141. divize 47. armády a 67. divize 23. armády. Na čínské straně se jednalo o veterány vycvičené pro noční útoky, léčky a taktiku horské války. Obě čínské jednotky, byly součástí 13. polní armády pod velením generála Deng Hua, který byl zástupcem velitele čínské lidové armády dobrovolnických sil v Koreji.
Pahorek byl pod téměř neustálou dělostřeleckou palbou obou bojujících stran. Vzhledem k tomu, že proti Američanům nestáli žádní nováčci ale veteráni, zvrhl se boj v krvavý masakr, kde bojoval muž proti muži. Ke slovu přišly bodáky, granáty a na opevněná místa také plamenomety. Dělostřelectvo OSN, vystřelilo přes 77 000 ran na podporu útoků, z toho na Pork Chop Hill téměř 40 000. Číňané „obšťastnili“ toto území téměř stejným počtem vypálené dělostřelecké munice. Americké ztráty byly téměř 200 mrtvých a 373 zraněných. Z 31. pěšího pluku přežilo pouhých sedm mužů. Čínské ztráty jsou dodnes neznámé. Výsledek celé akce nelze nazvat jinak než mrhání lidskými zdroji!
přečtěte si:
2. Vietnam: Bitva v údolí Ia Drang
Šlo o první velkou bitvou mezi jednotkami USA a Severního Vietnamu, jež se odehrála mezi 14. a 18. listopadem 1965. Jednalo se o jeden z prvních "nájezdů helikoptér", které byly součástí nové taktiky USA ve Vietnamu "Najít a zničit".
Výsadek 7. pluku kavalérie měl proběhnout na malé pláni, nazvané přistávací zóna X-Ray, která se nacházela v údolí Ia Drang v centrální vysočině a v okolí měl vyhledat a zabít příslušníky Vietkongu. Koncepce nového druhu boje byla zničující, ale Američané podcenili všechny taktické eventuality, které mohly nastat. Krátce po přistání prvních vrtulníků Bell UH-1 "Huey" zajala předsunutá hlídka severovietnamského vojáka, jenž jim prozradil, že se v podzemních tunelech pod horou Chu Pong (necelé 2 km od přistávací zóny) nachází přes 1 600 Severovietnamců.
Američanů bylo během první fáze výsadku pouze pětasedmdesát. Výsadek sice dále pokračoval a na přistávací plochu se postupně dostalo přes 450 Američanů, avšak nepřítel měl stále značnou početní převahu. Američané se dostali pod prudkou palbu. Ze západu na ně zaútočili příslušníci Severovietnamské lidové armády (VLA).
Jasnou snahou Američanů bylo ubránit výsadkovou zónu, protože bez ní by nebylo možno dovážet posily a evakuovat raněné. Tvrdé boje pokračovaly i přes noc a americké ztráty narůstaly. Následujícího dne dopoledne situace dosáhla kritického stavu. Vietnamcům se podařilo zdecimovat dvě americké čety, které bránili přístup k přistávací zóně z jihu.
Velitel 7. pluku kavalérie Harold "Hal" Moore proto vydal kód "Zlomený šíp", který znamenal, že jednotka je v nesnázích a žádá o vzdušnou podporu. Na pomoc těžce zkoušeným kavaleristům přilétlo snad všechno, co mělo trysky a vrtule. Z okolí kolem Paprsku X udělaly napalm, bomby a Gatlingy surrealistickou krajinu, pokrytou roztříštěnými troskami porostu, smíchanými s těly Vietnamců.
VLA a Vietkong se po této přehlídce schopností ničit stáhly za hranice do Kambodži, kam již Američané nemohli.
Během bojů padlo více než 230 Američanů, což bylo od začátku americké intervence ve Vietnamu zdaleka nejvíc obětí. Operace v důsledku taktiky "najít a zničit" postrádala větší smysl. V podstatě šlo jen o to, která ze stran utrpí větší ztráty. Oblast byla po odchodu Američanů znovu obsazena vojáky VLA a Vietkongu.
3. Vietnam: Údolí A Shau a desetidenní boj o kótu 937 (Hamburger Hill)
Při boji došlo k nepříjemnému omylu, když vrtulníky vzdušného dělostřelectva spustily v nepřehledném terénu palbu do vlastních jednotek, zabily dva americké vojáhy a zranily jich pětatřicet.
Opět se opakovala situace v dobývání něčeho, co vlastně nikdo nepotřebuje, ale pro velící důstojníky by z toho mohlo „kápnout“ povýšení. Samotný Hamburger Hill byl provrtán chodbami takže se jeho konečné dobytí protáhlo na desetidenní masakr elitních výsadkářů 101. AB divize „Křičících orlů“. Během bitvy o Hamburger Hill (jak kopec sami vojáci nazvali) padlo šedesát amerických vojáků a 421 jich bylo zraněno. Na kopec bylo během deseti dnů shozeno na 450 tun bomb a téměř 70 tun napalmu. Kolem kopce bylo nalezeno na 700 těl vietnamských vojáků.
4. Írán: Operace „Eagle Claw“ (Orlí spár)
V listopadu 1979 při útoku Íránců na americkou ambasádu v Teheránu, bylo zajato 66 amerických rukojmí, za jejichž výměnu Chomejní požadoval šáha Muhammada Rezu Pahlavího, kterému USA poskytli azyl. Šest Američanů, kterým se během útoku podařilo z ambasády uprchnout a ukrýt se na švédském velvyslanectví, se CIA podařilo dostat zpátky do země pod krycí identitou filmového štábu (historické události popsal snímek Argo).
Zbytek zůstával v zajetí, a tak spatřila světlo světa přísně tajná operace s krycím jménem Orlí spár (Eagle Claw). Členové speciálních amerických jednotek Delta Force začali do posledního detailu nacvičovat záchrannou operaci včetně všech možných alternativ, které by mohly v jejím průběhu hrozit.
Velení rozhodlo, že akce proběhne v noci z 24. na 25. dubna 1980. Z letadlové lodi Nimitz odstartovalo osm vrtulníků RH-53D americké námořní pěchoty. Na utajeném místě, jímž bylo provizorní letiště v poušti asi 600 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, se měli vojáci z vrtulníků setkat se členy speciálních jednotek. Ti přiletěli v transportních a nákladních letounech C-130.
Vše bohužel dopadlo jinak. Vzhledem písečné bouři dorazilo na místo určení pouze šest vrtulníků, rozvědka pochybila a místo setkání nebylo tak opuštěné, jak mělo být - nedaleko od něj totiž vedla silnice a Murphyho zákon začal precizně fungovat. První chybou byl autobus se čtyřiceti cestujícími, který museli vojáci v zájmu utajení zadržet, další bylo auto s cisternou plnou paliva. Tu vojáci zničili. Počasí se navíc stále zhoršovalo. Nad ránem tedy velení rozhodlo o odvolání operace.
V tomto okamžiku pan Murphy zasáhl s plnou a zničující silou. Při tankování vrtulníků ve zvířeném písku nepochopil pilot jednoho vrtulníku pokyny ze země a jeho hlavní rotor zasáhl letoun plný paliva. Noční poušť ozářil ohromný zdaleka viditelný výbuch a spolu s ním i požár, při němž zemřelo osm amerických letců. Následovala akce typu „všechno je nenapravitelně v prdeli“. Vojáci se chvatně stahovali transportními letadly, vrtulníky zůstaly na místě a neporušené, včetně všech tajných dokumentů plánů týkajících se operace. Íránci spolu s plány operace získali do své výzbroje zbrusu nové americké stroje. Operace Orlí spár poznamenala Delta Force nesmazatelnou ostudou a jejího velitele Charlieho Beckwitha stála místo. O diplomatických problémech pro USA, snad ani nemá cenu hovořit.
5. Somálsko: Operace Gothic Serpent
Cílem této operace, bylo zajmout vojenského diktátora Mohameda Farraha Aidida. Odehrála se v Somálsku, od srpna do října 1993 pod velením Joint Special Operations Command (JSOC).
Odpoledne 3. října byly jednotky JSOC informovány, že dva z Aididových vůdců se nachází v rezidenci v centru Mogadišu. Na místo vyrazilo 19 helikoptér, 12 Humvee a 160 mužů, aby je zajali. To se rychle podařilo a vojáci je naložili do konvoje Humvee.
Při následném stahování byl střelou RPG sestřelen americký MH-60 Black Hawk, „Super Six One“. Oba piloti byli na místě mrtví, avšak posádka vrtulníku pád přežila a snažila se udržet pozici před postupující milicí Somálské národní aliance (SNA). Krátce na to byl sestřelen další vrtulník Black Hawk. Tento stroj se však zřítil do části města vzdálené od hlavních bojů. Pád vrtulníku přežil pouze pilot Michael Durant.
Dva odstřelovači z Delta týmu (Randy Shughart a Gary Gordon) se nabídli, že se pokusí zabezpečit místo havárie do příchodu záchranného týmu. Během následného boje o udržení místa nehody stříleli členové Delta Force do davu ozbrojeného střelnými zbraněmi a kameny. Oba nakonec padli, takže na místě zůstal pouze pilot, který by byl ubit davem, kdyby ho členové Aididovi milice nevzali do zajetí.
Silné boje probíhaly i kolem místa dopadu prvního vrtulníku. Americké jednotky přišly k místu dopadu, ale zanedlouho je obklíčili příslušníci SNA. Jejich velitel připravoval minometný útok na pozice Američanů, avšak nakonec kvůli informacím o možném ohrožení civilistů tuto akci odvolal.
Během večera Američané s pomocí laserem naváděných raket a palby z helikoptér zničili pozice SNA. Tento útok si podle údajů milice vyžádal přes 1 000 obětí. Ztráty utrpěli také Američané. Těžce vyzbrojený záchranný konvoj tvořený malajskými a pákistánskými jednotkami OSN dorazil na místo dopadu první helikoptéry dvě hodiny po půlnoci. Tato prodleva byla způsobena tím, že Američané neinformovali o svém přepadu ostatní členy mise OSN.
Za pomocí jednotek OSN americké velení konečně evakuovalo všechny své vojáky na základnu OSN. Z této bitvy se vyklubal nejintenzivnější boj zblízka, do jakého se vojáci USA zapojili od války ve Vietnamu. Nakonec byly sestřeleny dvě helikoptéry MH-60 Black Hawk, zemřelo devatenáct amerických vojáků Rangers a jeden malajský voják ze záchranného konvoje.
Na nenávist a šílenství davu v této operaci nebyl a ani nemohl být nikdo připraven. Těla čtyř Američanů, z nichž jeden ještě žil ležící u odkryté strany sestřeleného Black Hawku, šílící dav téměř roztrhal na kusy a během chvíle zohavená, bezvládná a nahá těla radostně vláčel ulicemi. V reakci na bitvu o Mogadišo americký prezident Bill Clinton (1946) nařídil okamžité ukončení bojových operací všech zúčastněných jednotek. Následně stanovil datum stažení amerických jednotek ze somálského území na 31. březen 1994. Do roka po stažení amerických vojáků se ze Somálska stáhla také vojska OSN.
6a. První bitva o Fallúdžu (duben 2004)
V neděli 4. dubna 2004 zahájili američtí mariňáci útoky na irácké město Fallúdža. O pět dní později mohlo obležené město opustit více než 70 000 žen, dětí a starců (podle zpravodajů někdy i muži schopni boje).
Vojáci postupovali dům od domu a s nepřáteli se setkávali v bezprostřední blízkosti. V první bitvě o Fallúdžu ztratili Američané 40 mužů a stovky dalších utržilo zranění. Američané zabili 600 povstalců a nejasný počet civilistů. Mariňákům bylo rozkázáno ustoupit a uzavřít město. Když bylo jasné, že Američané mají převahu, přistoupil generál Conway na příměří a souhlasil s dosazením bývalého generála ze strany Ba'as do čela obrany města. Brigáda z Fallúdži měla město zabezpečit a ukončit minometné útoky povstalců na nedaleké americké základny. Dohoda ale dlouho nevydržela, útoky byly obnoveny a Američané se začali připravovat na další útok, ke kterému došlo v listopadu.
6b. Druhá bitva o Fallúdžu (listopad 2004)
První bitva o Fallúdžu vytvořila oblast značné nestability a pro povstalce de facto bezpečnou oblast. Po několika měsících jednotky USA úspěšně ovládly město v druhé bitvě o Fallúdžu.
Zahynulo při tom 1 200 povstalců. Americká námořní pěchota ztratila 95 mužů a 500 jich bylo zraněno. Podle místních zdrojů byla zničena podstatná část města a zemřely stovky civilistů. Při operaci použili dobyvatelé i bílý fosfor, za což byli později kritizováni. Druhá bitva, které se zúčastnily i britské a irácké jednotky, začala 7. listopadu a skončila 23. prosince 2004 obsazením města spojeneckými vojsky.
Američané ji považují za největší bitvu v městském prostředí od bojů v roce 1968 ve vietnamském městě Hue. Válečný veterán války v Iráku, štábní seržant David Bellavia, se se svou 3. četou mechanizované pěchoty roty Alfa zúčastnil útoku na povstalci silně opevněné město Fallúdža. Ve své knize líčí brutální akce ve smrtelné zóně – v domech militantních vzbouřenců, napěchovaných výbušnými nástrahami. Bellavia získal za svou službu v Iráku Stříbrnou hvězdu a celou řadu dalších vyznamenání. V roce 2005 byl uveden do newyorské Síně slávy veteránů.
7. Afghánistán: Operace Red Wings (červen-červenec 2005)
Hlavním cílem operace měl být povstalecký velitel známý pod jménem Ahmad Šah. Operace Red Wings začala nasazením čtyřčlenného týmu SEAL do místa asi 2 a půl kilometru vzdáleného od zájmové oblasti.
Při přesunu do pozice, odkud mohli vojáci pozorovat svůj cíl, opět zafungoval Murphyho zákon. Odhalili je místní pastevci, kteří jejich přítomnost nahlásili Ahmedu Šahovi. Vzápětí začal lov na SEALs, který tři z nich stál život.
Ještě v počátečních fázích pronásledování se americkým vojákům podařilo navázat částečný kontakt s velitelstvím úkolové jednotky SEAL, kterému oznámili, že původní pozorovací mise byla zmařena a tým je pod palbou nepřítele. Následovala záchranná operace, do níž se zapojilo osm vojáků SEALs pod velením kapitána Kristensena, dva vrtulníky pro speciální operace MH-47, dva vrtulníky UH-60 a dva bitevní vrtulníky AH-64.
Při pokusu vysadit pozemní jednotku, aby se mohla zapojit do pátrání a boje, však dostal vrtulník zásah raketou z RPG-7. Při dopadu na zem zahynulo všech osm příslušníků SEALs a posádka tvořená osmi příslušníky 160. leteckého pluku speciálních operací.
Bez dalších posil, které by mohly být vysazeny do oblasti, byly další operace odvolány. Mezitím se v průběhu několika hodina dopravila do Afganistánu četa Rangers, aby se zúčastnila záchranné operace. Spolu s nimi se do záchrany zapojili i jeden tým průzkumného odřadu 75. pluku Rangers, další vojáci SEAL, nejméně jeden operační odřad Alfa armádních speciálních sil a několik jednotek speciálních sil Afghánské národní armády. Tomuto záchrannému seskupení se podařilo nalézt jediného muže, který přežil - Marcuse Luttrella a vyzvednout těla všech padlých.
Co říci závěrem? Nelze posuzovat ozbrojené síly USA podle operací, které nedopadly zrovna nejlépe. Průšvihy speciálních jednotek přišly většinou v okamžiku, kdy se do hry vložil nepředvídatelný element. O operacích, které proběhly bezchybně, se lidstvo dozví hned po jejich odtajnění, což může být také za 200 let.
Jan Korbel
Mám rád military a vojenskou historii. Nemám rád soudruhy odkudkoli a magory z ISIS. Jsem mladej kluk, jenom už trochu dlouho.
