Všechno detroitské železo pěkně pohromadě
LCW je pravděpodobně největší meeting amerických aut u nás, každoročně ho navštíví přes 500 aut všech značek a ročníků, takže se procházka po areálu kempu stává živou učebnicí amerického automobilového designu a životního stylu. Všechno je to zajímavě promíchané a navíc se to hejbe a vrčí. Křídláky z padesátých let vedle obřích hranatých pickupů, muscle káry staré i nové, luxusní limuzíny, hotrody a rezatý ratrody, kýbl pestrobarevných mustangů, camar a firebirdů, dodávky, obytňáky, kombíky, prostě od všeho něco.
Americká muzika, která má říz a šťávu
Honzu Nedvěda nebo Jakuba Smolíka fakt neuslyšíte. Naživo vám zahrají své našláplé rockabilly The Cellmates a Karlos a jeho kojoti, old-school rokenrolovou show zajistí Pink Panters a k závěru sobotního večera v režii ZZ Top revivalu není třeba nic dodávat. O další nonstop proud muziky se postaráme my – Rádio Dixie, přesněji náš moderátor Kamil Honisch alias DJ Mescalero.
V Chrysleru New Yorker 1977 můžete rovnou i odjet
Letos si pro nás pořadatelé z redakce časopisu Chrom a plameny připravili specialitku. V sobotu odpoledne proběhne dražba krásného a plně provozuschopného amerického klasika. Chrysler New Yorker z roku 1977 se začne dražit již od 1 Kč a třeba v tomhle skoro šest metrů dlouhém kupé s olbřímím osmiválcem odjedete zrovna vy. A pokud ne, tak bude určitě zajímavé sledovat, na kolik se to vyšplhá. Já tipuju čtvrt melounu.
Furt se něco děje a furt je na co koukat
Tohle je na LCW (nebo familierněji „na Lakáči“) príma. Ty auta totiž nestojí na place, ale většina z nich tak nějak popojíždí, korzuje (odborně řečeno „cruisuje“) po areálu, takže můžete těšit nejen oko, ale i ucho. Do toho se motají holky pin-upky, nějakej ten harley či indian, u stánků jedou burgery, hotdogy a steaky, večer se rozsvítí autokino, probíhají soutěže a vše čile moderují Ivo Kunetek a již zmíněný Kamil Honisch. Já speciálně si nenechám ujít soutěž o nejlépe dobově oblečeného účastníka (počítají se jen 50.a 60.léta) a o nejkrásnější pin-upku.
Stejně tak jako o autech, je to i o lidech
Těmahle autama moc normálních lidí nejezdí, takže šance, že narazíte na stejně postiženého magora, jako vy, je prakticky stoprocentní, čímž je zajištěno, že si vždycky máte s kým a o čem pokecat. A jestli to bude s kámošem, kterého jste pár let neviděli, nebo s úplně neznámejma lidma, to je fuk. Tohle je podle mě totiž ten hlavní důvod, proč sem lidi jezdí. Kromě toho, že je tady prostě fajn.
Kdyby vás zajímalo dozvědět se něco o historii téhle akce nebo o mých zážitcích z minulého ročníku, koukněte na související články o kousek níž, a kdyby vám to nestačilo, skočte na oficiální web srazu, kde určitě najdete všechny informace, které můžete potřebovat. Jo a možná dorazí i Chuck Norris!
Fotografie: Radek "Caddy" Beneš