Filmy o válce ve Vietnamu (1955 – 1975) patří k jednomu ze stěžejních témat Hollywoodu. Často patří k tomu nejlepšímu, co ten rok filmaři natočili a nejednou se za výrobou snímku skrývá drama podobně veliké jako na plátně.
Můžeme je rozdělit na dvě skupiny, co se však často prolínají. Filmy z té první se zabývají přímo konfliktem a ukazují boje, ty druhé rozebírají následné trauma veteránů, kteří se vrátili domů. Pro americkou společnost druhé poloviny 20. století to bylo velkým tématem, vojáci USA bojovali na druhém konci planety a nakonec odjeli poraženi. Není divu, že tento „příběh“ lákal filmaře napříč žánry. A často si na židličku „director“ sedali ti největší mistři.
1. Lovec jelenů (1978, The Deer Hunter, režie: Michael Cimino)
Jedinečný snímek Michaela Cimina (1939) můžeme rozdělit na tři části. V první sledujeme svatební veselí ruských přistěhovalců do USA, následuje účast hlavních hrdinů ve vietnamském konfliktu a jejich zajetí. V poslední části se tvůrci dotýkají také poválečné psychiky veteránů. Především Christopher Walken (1943) hraje svou ruskou ruletu velmi přesvědčivě.
Smutný je osud herce Johna Cazaleho (1935 – 1978), který zemřel ještě před dokončením filmu na rakovinu kosti. Jeho nemoc se projevovala už během natáčení, studio jej kvůli nemoci nechtělo, ale jeho snoubenka Meryl Streep (1949), jež ve filmu hrála, pohrozila, že v tom případě končí i ona. Cazale tak své party odehrál.
2. Apokalypsa (1979, Apocalypse Now, režie: Francis Ford Coppola)
Legendami opředený kult, který umí diváka rozebrat na malé kousíčky. Jeden americký plukovník se zbláznil a se soukromou armádou domorodců vede v džungli válku proti všem. Tvůrci filmu zasadili román Srdce temnoty od Josepha Conrada (1857 – 1924) z roku 1902 do vietnamského konfliktu.
A teď k těm „zábavným historkám z natáčení“ – představitel hlavní role Martin Sheen (1940) dostal během natáčení infarkt; Marlon Brando (1924 – 2004), který hrál plukovníka Kurtze, ztloustl natolik, že jeho postava vystupuje většinu času ve stínu a tmě; tajfun Olga zničil dekorace a filmařský aparát. Nejen kvůli tomu se výroba filmu protáhla na 16 měsíců (původně mělo být hotovo za 6 týdnů) a rozpočet narostl z 13 na 31 milionu dolarů. Na závěr jeden nepotvrzený zvukařský drb. Tvůrci prý do některých scén vložili podprahové zvuky, které mají u diváků vyvolávat strach.
3. Taxikář (1976, Taxi Driver, režie: Martin Scorsese)
Skvostný příklad filmu, který se zabývá postválečným traumatem. Robert De Niro (1943) se vrací z Vietnamu a trpí nespavostí. Začne pracovat jako noční taxikář. Postupně sleduje veškerou noční špínu New Yorku a začne jednat. Scorsese je logicky nekompromisní a urputný a De Niro je ve vrcholné formě. Podívaná, jež stojí za to kdykoliv a kdekoliv. Ale dejte si pozor na koho mluvíte!
4. Rambo: První krev (1982, First Blood, režie: Ted Kotcheff)
Je to jeho válka a každý už to dnes ví. John Rambo v podání Sylvestera Stallona (1946) se vrací z Vietnamu, v malém městě hledá svého kamaráda a mlčí. Kamarád je mrtvý, ve městě jej zatknou. To byla první chyba. Rambo uteče do lesů a strážci zákona se vydávají na lov. A to je druhá chyba. Proti stroji na zabíjení nemají šanci.
Tento film jsem si v dětství a pubertě užívali jako pořádnou akční podívanou (i když v ní Rambo zabije jen jednoho člověka). Pokud jste se na něj od té doby nepodívali, zkuste to. Objevíte parádní film, který je dalším dílkem do amerického srovnávání se s vietnamskou válkou.
5. Olověná vesta (1987, Full Metal Jacket, režie: Stanley Kubrick)
Geniální filmař Stanley Kubrick (1928 – 1999) ve svých filmech využíval válečné prostředí pro zobrazení člověka a jeho chování. Ať už jde o snímek Stezky slávy (1957), který vypráví příběh z 1. světové války nebo právě Olověná vesta. (Mimochodem jde o jeden z klasických příkladů, kdy se název filmu „ztratil v překladu“. Olověná vesta česky nic neznamená, ale Full Metal Jacket je hovorový výraz pro vysoce průbojné celoplášťové náboje.)
Film se dělí na dvě části, v první sledujeme drsný výcvik americké námořní pěchoty. V té druhé jdou vycvičení vojáci do boje. Oba díly působí samostatně, ale v celkovém vyznění snímku do sebe parádně zapadají. Vidíme, jak se nám před očima mění hlavní postava až do fatálního vyústění.
6. Vlasy (1979, Hair, režie: Miloš Forman)
Každý tento slavný muzikál z roku 1968 zná. Miloš Forman (1932) ho vzal a výsostně filmovými prostředky jej přetvořil pro filmové plátno. Divadelní verze se od té filmové značně liší, ale to nás nemusí trápit. Forman opět ukázal své oblíbené téma – konflikt generací. Tentokrát v době, kdy vrcholilo hnutí hippies i válka ve Vietnamu. Vše smíchal v jeden fungující celek.
I jakoby „špatné načasování“ snímku ukazuje sílu jeho osobnosti, když film natočil bez ohledu na to, že hippies byli dávnou mimo, světu vládla ABBA a Bee Gees a k nostalgickému vzpomínání na květinové děti bylo ještě daleko.
7. Dobré ráno, Vietname (1987, Good Morning, Vietnam, režie: Barry Levinson)
Jeden z mála zástupců komedie – i když ne čistokrevné. Je to vlastně první americká komedie o válce ve Vietnamu, do té doby diváci mohli vidět pouze samá vážná dramata nebo akční filmy.
Energií a optimismem nabitý rozhlasový DJ Adrian Cronauer v podání Robina Williamse (1951) přijíždí do Vietnamu dělat moderátora v armádním rozhlase. Tam dosud vládla „polka 100x jinak“. Cronauer však vojákům pouští pěkně odpíchnutý rock ´n´ roll, je vtipný a živelný.
Film vychází ze skutečné postavy, i když si ji přizpůsobil pro filmové účely. Je to také jeden z prvních amerických filmů, který ukazuje vietnamské obyvatele jako obyčejné lidi. Jde možná o fádní tvrzení, přesto je velmi důležité.
Jako poslední skladbu pouští Cronauer ve filmu What a Wonderful Word od Lousie Armstronga. Jde o malý režisérův podvod. Film se odehrává v roce 1965, Armstrong píseň nahrál až v roce 1967. Levinsonovi se však skladba hodila, tak ji použil, i když věděl o této nesrovnalosti.
8. Četa (1986, Platoon, režie: Oliver Stone)
Dostáváme se k filmu o Vietnamu, který natočil veterán z Vietnamu. Oliver Stone (1946) vzal své zážitky a natočil Četu. Sugestivní snímek, který ukazuje realitu, která tolik chyběla v propagandistickém filmu Zelené barety (1968).
Skličující film ukazuje (mimo jiné) nástup nováčka a jeho „zajetí se“ v akci. Hlavní roli si zahrál Charlie Sheen (1965), jenž tak „navázal“ na svého otce, který ztvárnil hlavní postavu v Apokalypse.
9. Forrest Gump (1994, režie: Robert Zemekis)
I tento fiktivní životopis dobře utajené nejdůležitější osobnosti novodobých dějin USA zachycuje válku ve Vietnamu i období po něm. Poněkud jednoduchý Gump v podání Toma Hankse (1956) toho za svůj život stihne opravdu hodně. Film originálně a velmi zručně ukazuje nedávnou minulost Spojených států a hlavní hrdina se samozřejmě dostane i do vietnamské džungle, kde zachrání svého velitele, střelí ho do zadku, po válce opět zachrání svého bývalého velitele… Skvěle odvyprávěný příběh, který v naší desítce nesmí chybět.
10. Narozen 4. července (1989, Born on the Fourth of July, režie: Oliver Stone)
Náš přehled uzavírá druhý vietnamský film Olivera Stona. Třetím do party je neméně zajímavý snímek Nebe a země (1993).
Stone zde tentokrát sleduje vojáka, kterého vietnamský konflikt upoutal na invalidní vozík. Ron Kovic hraný Tomem Cruisem (1962) šel do války jako vlastenec, ale vrátil se s velkými pochybnostmi o smyslu válek. Stane se z něj zapálený odpůrce válečných konfliktů, musí se „vrátit“ do svého života, což mu stěžuje jeho zranění.
A jaký je váš nejoblíbenější film, který se dotýká vietnamského konfliktu? Trefili jsme se vám do vkusu, nebo střílíme úplně mimo? Napište nám do diskuze.
